Prosím čekejte...
Nepřihlášený uživatel
SVK
Nacházíte se: Studentská vědecká konference  → SVK 2023
iduzel: 54301
idvazba: 90058
šablona: stranka
čas: 9.5.2024 07:52:11
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: https://cis-prihlasovadlo.vscht.cz/svk/
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 54301
idvazba: 90058
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'svk.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/svk-2023'
iduzel: 54301
path: 1/28821/43620/28823/54301
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

SVK 2023

Organizace SVK v akademickém roce 2023/2024

Termín konání SVK

V akademickém roce 2023/2024 proběhne SVK ve čtvrtek 23. 11. 2023, kdy je vyhlášen Rektorský den.

Organizace SVK

SVK je soutěž prací studentů bakalářských a magisterských studijních programů, která každoročně
probíhá na VŠCHT Praha.


Organizace SVK je zajišťována prostřednictvím děkanátů fakult. Oddělení pro výzkum a transfer
technologií (VaTT) zajišťuje rozpočet SVK z dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum, který je
určen výhradně na odměny za účast (startovné) a za umístění pro soutěžící z řad studentů VŠCHT
Praha. Ostatní zdroje zajišťují fakulty.


Soutěž bude probíhat v přednáškových a posterových sekcích, výběr formy je na rozhodnutí vedení
fakulty. Minimální počet přihlášených soutěžních prací studentů VŠCHT Praha v každé sekci je šest,
maximální počet prací není limitován. Fakultním koordinátorům SVK bude umožněno operativně
rozhodnout o uskutečnění soutěže v sekci i v případě, že počet přihlášených soutěžících klesne z
důvodu vyšší moci pod 6. V takovém případě bude ve spolupráci s VaTT rozhodnuto o poměrném
krácení odměn za umístění. Odměna za účast (startovné) bude zachována v plné výši.


V případě dotazů ohledně SVK se obracejte na příslušné ústavní či fakultní koordinátory.
Pro fakultní koordinátory má na oddělení VaTT SVK na starosti Mgr. Mili Losmanová, tel. 220 44 4536,
losmanom@vscht.cz. 

Časový harmonogram přípravy SVK

  • Do 4. 10. 2023 jmenuje děkan fakultního organizátora SVK a jeho jméno nahlásí děkanát na odd. VaTT. Dále určí pracovníky zodpovědné za organizaci jednotlivých sekcí.  V případě celoškolských sekcí určí koordinátory zodpovědné za organizaci prorektor pro pedagogiku.
  • Od 9. 10. 2023 do 30. 10. 2023 se studenti závazně přihlásí do soutěže pomocí elektronického přihlašovacího systému http://svk.vscht.cz. K přístupu do systému použijí své školní přihlašovací údaje, vyplní ročník, jméno vedoucího práce a název svého příspěvku. Každý student může přihlásit jednu soutěžní práci, a to s vědomím svého vedoucího práce.
  • Fakulty, respektive celoškolské sekce na základě počtu přihlášených studentů nahlásí do 9. 11. 2023 na odd. VaTT počet sekcí na fakultě a počet soutěžních prací v jednotlivých sekcích.
  • Do 10. 11. 2023 studenti pomocí elektronického přihlašovacího systému nahrají anotaci svojí práce (max. 1300 znaků, možnosti formátování jsou návodně uvedeny v přihlašovacím systému).
  • Do 18. 11. 2023 fakultní organizátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí v elektronickém přihlašovacím systému roztřídí všechny soutěžní práce do jednotlivých sekcí na fakultě, dále uvedou názvy sekcí, místo a čas konání a složení komisí. Složení hodnotících komisí pro jednotlivé sekce určí vedení fakulty, respektive prorektor pro pedagogiku. Komise je nejméně tříčlenná a členy z řad akademických pracovníků mohou doplnit odborníci spolupracujících firem a průmyslových podniků. Předsedou komise by měl být profesor nebo docent. 
  • Do 22.11. 2023 bude možné automaticky vygenerovat sborníky jednotlivých ústavů/sekcí a fakult na základě údajů uvedených v elektronickém přihlašovacím systému. Fakultní koordinátoři, respektive koordinátoři celoškolských sekcí zajistí zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK.

 

Další informace k soutěži

  • Prezentace studentské práce v rámci SVK se považuje za předuveřejnění výsledku v případě plánované patentové ochrany a je tedy překážkou pro udělení patentu.
  • Občerstvení pro komise a soutěžící hradí ústavy z vlastních prostředků.
  • Organizace průběhu soutěže v sekcích je výlučně věcí rozhodnutí fakult, respektive celoškolských sekcí.
  • Finanční příspěvek na účast a ocenění umístění soutěžních prací studentů VŠCHT Praha bude hrazen z prostředků dotace MŠMT na specifický vysokoškolský výzkum (IGA 2023). Jeho výše bude stanovena dohodou proděkanů a prorektora pro VaV podle celkového počtu přihlášených soutěžních prací. Oceněna bude účast a dále první tři místa v každé sekci. Výplata příspěvku studentům bude provedena bezhotovostním převodem, zajistí děkanáty fakult. Je vítána další finanční nebo věcná podpora účastníků SVK ze sponzorských zdrojů. Její výše (hodnota), způsob rozdělení a výplaty je plně v kompetenci komise sekce.
  • Vytištění diplomů budou zajišťovat fakulty, respektive koordinátoři celoškolských sekcí.
  • U příležitosti SVK je vyhlášena soutěž o Cenu Julie Hamáčkové v kategorii Studentská práce typu SVK; soutěž je určena i pro doktorandy; vyhlášení soutěže a bližší informace na http://gro.vscht.cz/cjh

 

Rekapitulace termínů:

Datum

Akce

4. 10.

Fakulty - nahlášení fakultního organizátora a organizátorů sekcí - na VaTT

30. 10.

Studenti - uzávěrka podávání přihlášek

9. 11.

Fakulty - nahlášení počtu účastníků a počtu sekcí – na VaTT

10. 11.

Studenti - uzávěrka nahrávání anotací

18. 11.

Fakulty - seznam sekcí, místo a čas konání, složení komisí, seznam sponzorů jednotlivých sekcí

22. 11.

Fakulty - vygenerování sborníků v aplikaci svk; zveřejnění úplných fakultních sborníků na fakultních webech SVK

23. 11.

SVK

5. 12.

Fakulty - písemná zpráva z fakult o průběhu soutěže - na VaTT

 

Seznam fakultních koordinátorů

  • FCHT - doc. Ing. Jan Budka, Ph.D. (Jan.Budka@vscht.cz)
  • FTOP - Ing. Alice Vagenknechtová, Ph.D.  (Alice.Vagenknechtova@vscht.cz)
  • FPBT - Ing. Michaela Marková, Ph.D. (Michaela.Markova@vscht.cz)
  • FCHI - doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. (Jitka.Cejkova@vscht.cz)

 

Přihlašovací formulář

Nejste zalogován/a (anonym)

Ústav anorganická technologie I (Místnost A 25A - 9:00)

  • Předseda: Prof. Dr. Ing. Josef Krýsa
  • Komise: Ing. Ivona Sedlářová, Ph.D., Doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla, Doc. Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D., Ing. Martin Prokop, Ph.D.
Čas Jméno Ročník Školitel Název příspěvku Anotace
9:00 Bc. Karel Pecha M2 doc. Ing. Martin Zlámal, Ph.D. Separace vybraných mikropolutantů z vody s různou solností pomocí nanofiltrace detail

Separace vybraných mikropolutantů z vody s různou solností pomocí nanofiltrace

Mikropolutanty, dostávající se do životního prostředí nejčastěji lidskou činností, mohou mít nežádoucí vliv na živé organismy i ve velmi malých koncentracích. Cílem této práce bylo zjistit vliv obsahu anorganických solí v roztoku na účinnost nanofiltrační separace mikropolutantů na membránovém modulu s dutými vlákny MP025 dNF40. Pro experimentální separace byly vybrány 4 mikropolutanty: sladidla Sacharin a Acesulfam-K, herbicid Glyfosát a léčivo Ibuprofen o koncentracích  150 µg l−1. Pro zvýšení solnosti roztoků se použil síran, dusičnan a chlorid sodný. Roztoky určené k separačním experimentům obsahovaly jednotlivé mikropolutanty  nebo jejich směs. Roztoky mikropolutantů byly připraveny jak v čisté destilované vodě, tak s obsahem jednotlivých anorganických solí či s jejich kombinací. Průtok permeátu byl při transmembránovém tlaku 4,5 bar přibližně 40 l m−2 h−1. Účinnost separace mikropolutantů závisí na více parametrech. Obecně lze tvrdit, že účinnost separace samotných mikropolutantů byla cca 95 % a klesá s rostoucí solností roztoku. Zvýšení teploty má negativní vliv na účinnost separace především Acesulfamu-K a Glyfosátu. Nanofiltrace se jeví jako účinná metoda separace mikropolutantů, je však nezbytné zvolit vhodný způsob následného zpracování retentátu.
9:15 Uliana Ovchinnikova B3 Ing. Jaromír Hnát, Ph.D. Syntéza a charakterizace bifunkčního katalyzátoru pro reverzibilní palivový článek detail

Syntéza a charakterizace bifunkčního katalyzátoru pro reverzibilní palivový článek

Vodík představuje dostupný způsob snížení produkce CO2 a dosažení klimatických cílů v Evropě i ve světě. Dvě základní technologie spojené s vodíkem nezatíženým produkcí CO2 jsou: i) elektrolýza voda, která umožňuje produkci vodíku z vody s využitím obnovitelných zdrojů energie a ii) palivové články, které využívají vodík k produkci elektrické energie. Reversibilní alkalický palivový článek je zařízení kombinující tyto dva procesy, čímž přináší řadu výhod, zahrnujících snížení nároků na prostor a zjednodušení konstrukce sdílením části podpůrných zařízení. Kombinované zařízení však musí využívat bifunkční katalyzátory, které musí dle zvoleného pracovního režimu katalyzovat rozdílné reakce. Tato práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci bifunkčních katalyzátorů na bázi spinelových oxidů Ni a Co, které budou katalyticky aktivní pro reakce redukce a vývoje kyslíku. Všechny katalyzátory byly připravené metodou srážení. Morfologie a složení katalyzátorů byly studovány pomocí metod SEM-EDS, XRF a XRD. Elektrochemické vlastnosti byly stanoveny pomocí lineární voltametrie na rotační diskové elektrodě a elektrochemické impedanční spektroskopie v 0,1 M KOH při 30 °C. Výsledky ukazují, že přídavek Ni do katalyzátorů zlepšuje katalytickou aktivitu pro reakce redukce a vývoje kyslíku.  
9:30 Bc. Daniela Mauci M2 doc. Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D. Zjištění příčin pulsace rozkladného reaktoru při výrobě dusičnanu vápenatého   detail

Zjištění příčin pulsace rozkladného reaktoru při výrobě dusičnanu vápenatého  

Dusičnan vápenatý je bezbarvá krystalická látka dobře rozpustná ve vodě, běžně se vyskytující ve formě tetrahydrátu, která je využívána především jako hnojivo. Jeho výroba spočívá v reakci kusového vápence s kyselinou dusičnou. V našem případě se jako reaktor využívá oválná nádoba s kónickým dnem o objemu cca 11 m3, do jejíž spodní části je přiváděna kyselina dusičná o koncentraci cca. 60 hm. %, zatímco do její vrchní části je kontinuálně přidáván kusový vápenec. Produktem této neutralizační reakce je vodný roztok dusičnanu vápenatého, který obsahuje přibližně 4 hm. % nezreagované kyseliny dusičné, a dále plynné produkty, oxid uhličitý a oxidy dusíku. Při zvýšení rychlosti čerpání kyseliny dusičné do reaktoru, a tedy zvýšení produkce výroby, dochází k pulsaci reaktoru. Ta se projevuje nárazovým výronem plynů z reaktoru v pravidelných intervalech. Tento jev způsobuje zahlcení odtahového ventilátoru a nekontrolovaný únik vznikajících plynů do okolí. Laboratorní experimenty ukázaly, že příčinou pulsace je vytvoření málo propustné vápencové vrstvy, což vede k akumulaci plynu a následnému vzniku pulzu. Na základě tohoto zjištění bylo navrženo využití jednoduchých vestaveb do reaktoru, které usnadňují odvod plynu z reakční zóny.  
9:45 Jan Heřmánek B3 doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla Membrány na bázi polyimidů pro separaci směsi CO2/CH4. detail

Membrány na bázi polyimidů pro separaci směsi CO2/CH4.

Standardní metody separace plynů jsou obecně energeticky a také ekologicky náročné procesy, tudíž se v současné době hledají jejich možné alternativy. Jednou z možností je použití membránové separace, která je šetrná k životnímu prostředí s ohledem na nižší spotřebu energie a zanedbatelnou spotřebu chemikálií.  Tato technologie nachází využití například při zpracování bioplynu na biometan a odstraňování CO2 ze zemního plynu. Jednou zkoumanou skupinou materiálů pro výrobu membrán jsou polyimidy, kvůli jejich dobrým separačním vlastnostem (tj. selektivita a permeabilita). Vlastnosti samotných polyimidů však dosud nedosahují takových parametrů, aby mohly plně nahradit standardní technologie. Z tohoto důvodu se polyimidy používají jako součást membrán se smíšenou matricí (MMM). Nově se také zkoumá vliv tepelné úpravy na separační vlastnosti membrán, přičemž dosavadní výsledky vypadají slibně. Tato práce se zaměřuje na polymery 6FDA-DAM a 6FDA-BisP. Membrány z těchto polymerů byly připraveny metodou lití 0,7-4 % roztoků polymeru v CHCl3. Charakterizace membrán byla provedena pomocí metod FTIR, TGA a permeačních měření dvousložkové směsi CO2/CH4 v poměrech 3:1, 1:1 a 1:3 a o tlacích 2, 4, 6 a 8 bar.  
10:00 Anežka Karafiátová B3 Ing. Michal Baudys, Ph.D. Fotokatalytická oxidace acetaldehydu na nanostrukturovaných vrstvách TiO2 detail

Fotokatalytická oxidace acetaldehydu na nanostrukturovaných vrstvách TiO2

Práce se zabývá charakterizací fotokatalytických vlastností nanostrukturovaných TiO2 vrstev při odbourávání těkavých organických látek (VOC) ze vzduchu. Byl zkoumán vliv tloušťky vrstvy, průtoku testovacího plynu a intenzity UV záření na konverzi modelového polutantu acetaldehydu. Experimenty byly prováděny v průtočném fotoreaktoru dle standardu ISO 22197-2 a koncentrace acetaldehydu na výstupu byla měřena plynovým chromatografem. Byly zkoumány nanočásticové a nanotrubicové vrstvy TiO2 (TiO2 NT), přičemž TiO2 NT vrstvy se jeví jako vhodnější pro další aplikace z důvodu lepší mechanické odolnosti. Bylo zjištěno, že konverze acetaldehydu se zvyšuje s rostoucí tloušťkou TiO2 NT vrstvy až do 4 μm (60 %). S dalším nárůstem tloušťky nedochází ke zvyšování konverze. Při zkoumání vlivu průtoku testovacího plynu rychlost odbourávání postupně narůstá (0,25 µmol cm-2 h-1) až do průtoku 5 l min-1, s dalším zvýšením průtoku se rychlost odbourávání acetaldehydu nemění.  
10:15 Bc Jakub Štěpánek M1 Ing. Šárka Paušová, Ph.D. Příprava tenkých vrstev směsných oxidů železa a mědi pro potenciální fotoelektrochemické využití detail

Příprava tenkých vrstev směsných oxidů železa a mědi pro potenciální fotoelektrochemické využití

Vodík produkovaný pomocí světlem podpořené elektrolýzy vody se jeví atraktivním médiem pro uchování energie. Vývoj fotokatod s vysokými fotoproudy je proto zásadní pro konstrukci efektivních dvou-elektrodových fotoelektrochemických cel. V tomto ohledu spinel CuFe2O4 a delafossit CuFeO2 představují potenciálně účinné fotokatody, neboť jde o polovodiče typu p. Jejich další výhodou je zároveň relativně nízká cena při současně vyšší odolnosti vůči fotodegradaci. Avšak hlavním problémem ztěžující studium těchto materiálů spočívá v přípravě tenkých vrstev s dostatečnou homogenitou a fázovou čistotou na vodivém substrátu. V této práci se zaměřuji na dvoukrokovou přípravu spinelu a delafossitu metodou sprejové pyrolýzy následovanou kalcinací v definované atmosféře. Volba vhodných prekursorů, jejich koncentrací (za dostatečné stability těchto roztoků) a dále vlastní metoda nanesení na substrát se ukázaly být stěžejními parametry při snaze získat vrstvy vhodné k dalšímu studiu. Mimo jiné velkým omezením je limitní teplota, které můžeme vystavit vodivé substráty bez ztráty jejich vodivosti. Cílem této práce je vyvinout metodu přípravy tenkých vrstev spinelu a delafossitu na vodivých FTO substrátech při teplotách nepřekračujících 750°C.  
10:30 Bc. Jana Volák M1 Ing. Šárka Paušová, Ph.D. Příprava fotokatalyticky aktivních oxyhalogenidů bismutu pro využití při čištění vody detail

Příprava fotokatalyticky aktivních oxyhalogenidů bismutu pro využití při čištění vody

Heterogenní fotokatalýza se jeví jako slibná metoda pro odstraňování perzistentních organických látek z odpadních a pitných vod. Nejčastěji používaným fotokatalyzátorem je oxid titaničitý (TiO2). Jednou z nevýhod je, že pro jeho aktivaci je potřeba ultrafialové záření. Pro průmyslové aplikace je důležité syntetizovat fotokatalyzátory, které budou aktivní v oblasti viditelného světla. Oxyhalogenidy bismutu BiOX (X=Cl, Br, I) patří mezi v současné době hojně studované fotokatalyzátory a jejich velkou výhodou je chemická stabilita, netoxicita a odolnost proti korozi. BiOX má různou šířku zakázaného pásu v závislosti na halogenidu přítomném v molekule, což umožňuje jejich fotokatalytickou aktivitu i ve viditelném světle (BiOBr a BiOI). BiOX lze syntetizovat různými metodami (hydrolýza, sprejová pyrolýza, solvotermální syntéza atd.). Tato práce je zaměřena na přípravu BiOX pomocí hydrolýzy, hydrotermální a solvotermální (v ethylenglykolu) syntézy. Fotokatalytická aktivita byla stanovována pomocí odbourávání modelového polutantu, herbicidu monuronu, při ozařování UV či viditelným zářením. Fotokatalytická účinnost připravených materiálů byla porovnána s komerčně dostupným TiO2 fotokatalyzátorem.  
Aktualizováno: 2.10.2023 14:58, : Mili Viktorie Losmanová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha
na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi