|
---
|
Bc.
Monika
Nováková
|
M1
|
Ing. Roman Bleha, Ph.D.
|
Příprava polysacharidových filmů jako nosičů bioaktivních látek
|
detail
Příprava polysacharidových filmů jako nosičů bioaktivních látek
Práce se zabývá přípravou filmů na bázi chitosanu. Tento polysacharid odvozený od chitinu má významné antimikrobiální, antioxidační a filmotvorné vlastnosti a také je netoxický. Filmy jsou připravovány metodou přímého odlévání v kombinaci s celulosovými nanočásticemi, které jsou připravovány kyselou hydrolýzou. Nanočástice modifikují mechanické vlastnosti. Dále jsou filmy obohacovány o biologicky aktivní látky, jakými jsou kyselina hyaluronová, diclofenak, ibuprofen nebo tramadol. Pro zlepšení mechanických vlastností je dále přidáván glycerol. Navržené filmy jsou studovány za účelem vývoje potenciálních krytů ran, které by mohly urychlit hojení a zabránit mikrobiální infekci. Cílem práce je charakterizovat vzniklé filmy a nalézt nejvhodnější kombinaci látek tak, aby byla zároveň zajištěna i optimální mechanická a tepelná odolnost těchto filmů. Důležitá je také schopnost absorbovat uvolňovanou tekutinu (exsudát), propustnost pro plyny, postupné uvolňování biologicky aktivních látek. Kryty ran by neměly příliš přilnout k pokožce, aby je bylo možné šetrně odstranit z místa aplikace.
|
|
---
|
Bc.
Kateřina
Prokopová
|
M2
|
Ing. Petra Smrčková, Ph.D.
|
Studie vlivu přídavku dračího ovoce na reologické a fyzikální vlastnosti extrudovaných výrobků
|
detail
Studie vlivu přídavku dračího ovoce na reologické a fyzikální vlastnosti extrudovaných výrobků
Zvyšující se nároky zákazníků vyvíjí stále větší tlak na potravinářský průmysl. Je tedy potřeba stále více experimentovat a vymýšlet kreativnější kombinace surovin, které by obstály na trhu. Výrobky z takto kombinovaných surovin nesmějí jen dobře chutnat, ale musí i dobře znít, a hlavně vypadat, protože je zákazníci nejprve koupí a až pak ochutnají. Náplní této práce byla příprava série vzorků extrudátů ze směsi kukuřičné krupice a dračího ovoce také nazývaného pitahaya roja, které má nízkokalorickou dužninu a výrazný růžový pigment. Výrobek je tak schopen zaujmout i bez použití umělých barviv. Dračí ovoce bylo přidáno ve dvou variantách – jako rozmixovaná dužnina nebo jako lyofilizovaný prášek. V obou případech byla postupně zvyšována hmotnostní koncentrace dračího ovoce (0,5-8 % w/w). Dále byl testován přídavek sladidla erythritol (2 % w/w), který může být alternativou pro osoby s diabetem. Pro vytlačování byl použit jednošnekový extrudér se šnekovnicí o kompresním poměru 3:1, otáčkách 150 min-1 a průměrem kruhové dýzy 3 mm. Teplotní profil v extruzním válci byl 50/90/110/130 a 150 °C. Připravené vzorky bylo poté charakterizovány pomocí fyzikálních a reologických vlastností, aby bylo možné vliv množství přídavku objektivně posoudit.
|
|
---
|
Bc.
Márton
Boráros
|
M2
|
Ing. Vladimír Pour, CSc.
|
Aplikace pokročilých oxidačních procesů pro rozklad vybraných organických polutantů
|
detail
Aplikace pokročilých oxidačních procesů pro rozklad vybraných organických polutantů
Mikropolutanty jsou látky, které se do prostředí dostávají jenom v malých koncentracích, z důvodu jejich nízké biologické rozložitelnosti se však v přírodě hromadí a ve vyšších koncentracích pak mohou být nebezpečné. Mezi nejproblematičtější mikropolutanty patří farmaceutika a antibiotika, kterých se v poslední době spotřebuje na světě obrovské množství. Tyto látky se dostávají do odpadních vod, mikrobiální kultura aktivovaného kalu na čističce odpadních vod však není schopná je rozložit. Dostávají se pak do životního prostředí prostřednictvím přírodních vodních zdrojů. Dlouhodobé vystavení těmto látkám má negativní vliv na přírodu i na lidi. Zvláště nebezpečná jsou antibiotika, protože jejich zvýšená koncentrace může způsobit výskyt bakteriálních druhů rezistentních na antibiotika. Abychom minimalizovali environmentální dopad těchto látek, musíme najít alternativní metodu čištění odpadních vod, která je schopna odstraňovat i mikropolutanty. V poslední době jedna z nejslibnějších technik je fotokatalýza s TiO2 katalyzátorem. V této práci zkoumám, jestli fotokatalytický rozklad pěti vybraných látek-ibuprofenu, paracetamolu, penicilinu V, ciprofloxacinu a erythromycinu je možný, dostatečně účinný a jestli má šanci nahradit nebo doplnit dnešní metody čištění odpadních vod.
|
|
---
|
Bc.
Barbora
Pažoutová
|
M1
|
prof. Ing. Jana Čopíková, CSc.
|
Vývoj receptury nečokoládových cukrovinek s využitím částí léčivých rostlin
|
detail
Vývoj receptury nečokoládových cukrovinek s využitím částí léčivých rostlin
Rostliny obsahují mnoho látek vykazujících biologickou aktivitu, díky které může mít jejich konzumace pozitivní účinek na lidský organismus. Příkladem těchto látek jsou polyfenoly, fenolové kyseliny nebo isoflavonoidy. Fenolické látky se vyznačují zejména svojí antioxidační aktivitou, tudíž mohou působit jako jistá prevence vzniku vážnějších onemocnění. Cílem této práce bylo připravit vzorky nečokoládové cukrovinky s přídavkem extraktů z vybraných léčivých rostlin, které obsahují tyto biologicky aktivní látky. Konkrétně byly připraveny vzorky fondánu s přídavkem extraktů z květů lípy velkolisté a plodů ostropestřce mariánského o dvou koncentracích. Do receptury poloviny vzorků bylo přidáno také kondenzované mléko. Připravené receptury fondánu byly podrobeny senzorické analýze, kde byly vzorky porovnány a byla diskutována jejich přijatelnost pro spotřebitele, a to z hlediska chuti, vzhledu, textury a dalších vlastností. U každého vzorku bylo hodnoceno 12 deskriptorů pomocí pětibodové stupnice. Také byl vyhodnocen vliv přídavku extraktů z léčivých rostlin a kondenzovaného mléka do receptury fondánu na jeho kvalitu a celkové senzorické vlastnosti.
|
|
---
|
Bc.
Linda
Fialová
|
M2
|
Ing. Svatopluk Henke, Ph.D.
|
Frakcionace technických cukerných roztoků
|
detail
Frakcionace technických cukerných roztoků
Technické cukerné roztoky jsou roztoky cukru obsahující další příměsi, takovými roztoky jsou například roztoky zpracovávané při výrobě cukru a vedlejší produkty této výroby, lze za ně také považovat modelové roztoky sacharosy s dalšími látkami.
Předchozí práce byla zaměřena na frakcionaci modelových roztoků obsahujících glukosu, fruktosu a sacharosu na diskontinuální anexové i katexové koloně. Byla provedena frakcionace i reálného roztoku – černého sirobu. Vzorky po frakcionaci byly analyzovány pomocí HPAEC/PAD.
Během přípravy na tuto část byly připraveny a zanalyzovány kalibrační roztoky obsahující glukosu, fruktosu, sacharosu, raffinosu a betain, dále byl zanalyzován reálný roztok černého sirobu. Analýza byla provedena pomocí HPLC s refraktometrickou detekcí na kationtově výměnném sorbentu v Ca2+ formě Polymer IEX Ca (8 µm částice, 250x8 mm, Watrex, ČR) s předkolonou Hema Bio 1000Q+SB (8 µm částice, 50x8 mm, Watrex, ČR). Analýza byla zkoušena při teplotách 30 °C a 65 °C, přičemž lepší separační účinnosti bylo dosaženo při 65 °C.
Preparativní separace melasy či černého sirobu se v průmyslu provádí též na katexech v Ca2+ formě při teplotě 80 °C. Ze srovnání s již zmíněnými analytickými měřeními je zde shoda, v plánovaných preparativních měřeních se bude vycházet s teplotou 65 °C.
|
|
---
|
Alžběta
Švingerová
|
M1
|
doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D.
|
Vývoj a hodnocení sušenek s přídavkem luštěnin
|
detail
Vývoj a hodnocení sušenek s přídavkem luštěnin
Sušenky patří do skupiny trvanlivého pečiva a v současnosti jsou celosvětově konzumovány ve stále se zvyšujícím množství. Základní složkou receptury běžných sušenek je pečivárenská světlá pšeničná mouka, která vykazuje nízkou nutriční hodnotu a má vysoký glykemický index. Z tohoto důvodu je cílem vývoje a výzkumu zvýšit nutriční hodnotu sušenek. Konkrétně se jednalo o přídavek luštěninové mouky do sušenkového těsta. Byly navrženy receptury na výrobu sušenek s přídavkem buď hrachové či cizrnové mouky. Dle výsledků získaných z literatury přídavek luštěnin zvyšuje obsah bílkovin a vlákniny v sušenkách a celkově zvyšuje jejich nutriční hodnotu. Nejlépe byly hodnoceny sušenky na bázi směsi pšeničné a hrachové mouky (15% přídavek hrachové mouky). S vyšším přídavkem hrachové mouky se však výrazně zhoršila chuť a vůně a celková přijatelnost sušenek byla nižší.
Na základě získaných poznatků bych se v dalších výzkumech zaměřovala na senzorickou jakost sušenek zejména z hrachové mouky. Zkoušela bych různé poměry a směsi luštěninových mouk, různá ochucovadla, koření či kandované ovoce. Přídavek by však neměl negativně ovlivnit nutriční složení sušenky.
|
|
---
|
Bc.
Eliška
Bělíková
|
M2
|
Ing. Pavel Skřivan, CSc.
|
Hydrotermická úprava pohanky
|
detail
Hydrotermická úprava pohanky
Pohanka patří k nejrozšířenějším pseudoobilovinám pěstovaným v Evropě. V minulosti byla pohanka široce využívána k přípravě kaší připravených ze semen zbavených vnějšího obalu, tj. krup a pohankové lámanky. V minulých dvou staletích pohanka ustoupila chlebovým obilovinám, ale v současnosti je na základě poznatků o složení a nutriční hodnotě znovu využívána a ceněna jako surovina pro bezlepkovou dietu. Nažka pohanky vykazuje v porovnání s obilovinami vyváženější aminokyselinové složení, vyšší obsah vlákniny, vitaminů a obsahuje některé bioaktivní sloučeniny fenolické povahy, které jsou spojovány s pozitivními účinky na lidské zdraví. Pohanka se používá k přípravě bezlepkových výrobků, ale i k obohacení různých pekařských výrobků. Během hydrotermické úpravy dochází v obalových vrstvách nažky i endospermu k fyzikálním a fyzikálně-chemickým změnám. V rámci experimentu byly nažky pohanky podrobeny hydrotermické úpravě při různých teplotních režimech po různě dlouhou dobu. Ve vodném výluhu po hydrotermické úpravě byl po odstředění stanoven obsah sušiny pomocí refraktometru. Jeho hodnoty měly vzestupný trend se zvyšující se teplotou i dobou úpravy a lze tak předpokládat, že se mnohé látky včetně biologicky aktivních uvolňují a stávají tak potenciálně dostupnějšími.
|
|
---
|
Bc.
Lucie
Gebrtová
|
M1
|
Ing. Pavel Skřivan, CSc.
|
Hydrotermická úprava luštěnin pro výrobu bezlepkových chlebů
|
detail
Hydrotermická úprava luštěnin pro výrobu bezlepkových chlebů
Při výrobě bezlepkových pekařských produktů se často uplatňují luštěniny ve formě nativních nebo upravených zrn, šrotů nebo mouk. Jednou z možností je využití semen cizrny a procesů hydrotermické úpravy. Jedná se o kombinaci vlhčení semen a následné temperace, kdy dochází k fyzikálně-chemickým a biochemickým změnám zrn, jako je absorpce vody složkami vlákniny a škrobem, zvýšení enzymové aktivity, rozvolnění komplexu vlákniny a doprovodných bioaktivních složek apod. Na základě literární rešerše byl připraven přehled metod vhodných pro charakterizaci vlastností jednotlivých komponentů chlebové směsi, tj. bezlepkové mouky a hydrotermicky připravené cizrnové zápary. Experimentální část byla změřena na pečení 4 typů bezlepkových chlebů s přídavkem cizrnové zápary. Chleby byly senzoricky zhodnoceny a v rámci hodnocení byla sledována i jejich trvanlivost. Ze zpracovaných statistických dat senzorické analýzy při porovnání se standardem byl první den testování nejnižší známkou 2,2 ohodnocen chléb s cizrnovou záparou termicky upravenou při teplotě 70 °C. Druhý den hodnocení obdržel nejnižší známku 2,2 chléb s přídavkem cizrnové zápary upravené při 50 °C. Výsledky orientační senzorické analýzy slouží jako podklad pro budoucí zpracování chlebové směsi.
![]()
|
