|
---
|
Bc.
Žaneta
Hlochová
|
M2
|
doc. Ing. Milada Plocková, CSc.
|
Antibiotická rezistence enterokoků ze sýrů vyrobených z nepasterovaného mléka
|
detail
Antibiotická rezistence enterokoků ze sýrů vyrobených z nepasterovaného mléka
Enterokoky jsou nedílnou součástí mikroflóry spontánně fermentovaných potravin zahrnujících sýry vyráběné z nepasterovaného mléka. Tyto bakterie mléčného kvašení jsou v nezanedbatelných množstvích přijímány do gastrointestinální traktu člověka, ve kterém dochází k interakcím s rezidentní střevní mikroflórou konzumenta. V současné době problematického celosvětového nárůstu rezistence k antibiotikům u klinicky relevantních bakterií si enterokoky vyžádaly pozornost jakožto možné donory a rezervoáry genů antibiotické rezistence. Záměrem této práce bylo prověřit výskyt enterokoků ve vybraných průmyslově produkovaných a lokálních řemeslných sýrech vyráběných ze syrového mléka, a u zvolených izolátů ze sýrů následně determinovat fenotyp rezistence k antibiotikům pomocí E-testu a mikrodiluční metody. Testovaný soubor sýrů zahrnoval sýry polotvrdé, tvrdé i plísňové, a četnost výskytu enterokoků v některých z nich dosahovala hodnot v řádu až 107 KTJ v 1 g sýru. U vybraných sýrů byl stanoven celkový počet enterokoků s antibiotickou rezistencí k vankomycinu, tetracyklinu a erytromycinu. U vankomycin rezistentních izolátů bude dále prověřována rezistence k dalším antibiotikům s cílem detekovat multirezistentní kmeny.
|
|
---
|
Bc.
Larisa
Šinkovec
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová
|
The role of G-patch domain in the activity of reverse transcriptase of Mason-Pfizer monkey virus
|
detail
The role of G-patch domain in the activity of reverse transcriptase of Mason-Pfizer monkey virus
This work is focused on the role of G-patch domain (GPD) in the activity on reverse transcriptase (RT) of Mason-Pfizer monkey virus (M-PMV).
GPD is a conserved glycine-rich domain localized at the 3` end of the pro gene of M-PMV. Preliminary results of our laboratory gained by qPCR showed that virus-derived RT activity differs in the presence and absence of the GPD. In order to further investigate the effect of GPD on RT activity, we firstly produced both proteins: M-PMV RT and M-PMV GPD-RT. Initial attempts of production proteins using E.coli BL21 cells were however not successful, as no RT expression was detected. Upon further inspection of M-PMV genome, codon bias was identified as the most likely problem. In an attempt to remedy the situation, two RT arginine codons were modified by the introduction of two silent mutations, replacing the rare CGA for a more common CGG arginine codon. The vectors carrying codon-optimized RT and GPD RT genes were then expressed E.coli BL21 Rosetta cells.
This modification resulted in a moderate expression of both RT and GPD RT proteins, which were however, highly degraded. Subsequent experiments were focused on optimizing of the production protocol in order to obtain less degraded and enzymatically active proteins.
|
|
---
|
Bc.
Lucie
Černá
|
M2
|
prof. Ing. Zdeněk Wimmer, DrSc.
|
Syntéza derivátů oximů vybraných triterpenoidů a jejich biologická aktivita
|
detail
Syntéza derivátů oximů vybraných triterpenoidů a jejich biologická aktivita
Předmětem této práce je strukturní modifikace vybraných triterpenoidů. Práce je konkrétně zaměřena na syntézu několika vhodných derivátů oximů betulonové a platanové kyseliny. Připravené látky jsou následně izolovány, purifikovány a charakterizovány příslušnými analytickými metodami. Samotným výsledkem je pak testování vzniklých sloučenin a meziproduktů na antimikrobiální aktivitu pomocí diluční destičkové a diskové metody a resazurinového testu za využití čtyř druhů bakterií (Staphyloccocus aureus, Enterococcus faecalis, Escherichia coli a Pseudomonas aeruginosa) a současně zjištění cytotoxicity.
|
|
---
|
Bc
Mark
Terentyak
|
M2
|
Ing. David Kubáč, Ph.D.
|
Vliv kultivačních podmínek na produktivitu Arthrospira maxima.
|
detail
Vliv kultivačních podmínek na produktivitu Arthrospira maxima.
Tato práce se zabývá vlivem kultivačních podmínek na fotoautotrofní růst cyanobakterie Arthrospira (Limnospira) maxima, která je dnes hojně využívána v potravinářství Hlavním cílem práce bylo upravit kultivační proces tak, aby byly sníženy náklady na produkci biomasy a nedošlo ke snížení produktivity. Byly provedeny experimenty se zaměřením na složení aeračního plynu a možnosti dodávky CO2, zdroje dusíku a zdroje světla. Bylo prokázáno, že za daných podmínek je pro kultivaci naprosto nezbytný přídavek CO2 do aeračního plynu. Bez něj dochází k nárůstu pH až na 12,2, které je pro buňky letální. Dále byl porovnáván standardně používaný NaNO3 s močovinou. Z výsledků vyplývá, že je možné použít levnější močovinu jako náhradu za NaNO3 za současného zvýšení produktivity o 35 %. Poslední část práce byla zaměřena na zdroje světla. Bylo testováno několik různých zdrojů světla vyzařující jak polychromatické, tak monochromatické záření. Jako zdroje světla byly použity LED pásky. U každé pásky byl měřen příkon a byla stanovena produktivita jednotlivých kultur. Z naměřených dat vyplývá, že finančně nejvýhodnější jsou zdroje světla vyzařující polychromatické záření.
|
|
---
|
Bc.
Tereza
Stárková
|
M2
|
doc. Dr. Ing. Michaela Rumlová
|
Identifikace a charakterizace interakce mezi kapsidovým proteinem viru hepatitidy B a buněčnou E3 ubikvitin ligázou HUWE1
|
detail
Identifikace a charakterizace interakce mezi kapsidovým proteinem viru hepatitidy B a buněčnou E3 ubikvitin ligázou HUWE1
Virus hepatitidy B neboli HBV způsobuje celosvětově rozšířené onemocnění nazývané hepatitida typu B, jež patogenně působí na lidské hepatocyty a je hlavní příčinou virové hepatitidy, cirhózy a rakoviny jater. HBV kapsidový (core, HBc) protein je jedním ze 7 proteinů, ze kterých se virus skládá a zastává v buňce celou řadu funkcí. Účastní se např. enkapsidace virové pgRNA, reverzní transkripce pgRNA do rcDNA a epigenetické regulace transkripce virové RNA. Předmětem experimentální práce je validovat interakci mezi HBc a buněčnou E3 ubikvitin ligázou HUWE1 v buňkách pomocí ko-imunoprecipitace. Další část experimentů zahrnuje mapování interakční domény, jež má za cíl vymezit oblast, kde se HUWE1 váže na HBc, a to s využitím různě dlouhých delečních mutantů HBc. Při studiu interakce je také sledován vliv HUWE1 na ubikvitinylaci HBc v přítomnosti nadprodukovaného HUWE1 a ubikvitinu. S využitím serinových mutantů obsahujících mutaci serinu na alanin, kteří pozbyli schopnost serinové hyperfosforylace na C-terminální doméně HBc, je sledován vliv fosforylace na ubikvitinylaci HBc. V budoucnu bude např. analyzován vliv HUWE1 na replikaci HBV po nadprodukci nebo depleci HUWE1 pomocí RNA interference s využitím siRNA. Výzkum má přispět k vysvětlení role HBc v replikačním cyklu HBV.
|
|
---
|
Bc.
Jan
Fiala
|
B1
|
prof. Ing. Pavel Dostálek, CSc.
|
Stabilizace piva pomocí křemičitých gelů
|
detail
Stabilizace piva pomocí křemičitých gelů
Mezi prekurzory, které mají vliv na koloidní stabilitu piva, patří zejména proteiny a polyfenoly, někdy také minoritně polysacharidy a jiné další látky. Cílem této práce bylo zjistit účinnost nově vyvíjených přípravků na kolidní stabilizaci piva. Tyto přípravky mají zabránit koloidnímu zákalu způsobenému proteiny. Testováno bylo celkem jedenáct přípravků a ty byly porovnány se dvěma kontrolními, které se již komerčně používají. Z naměřených dat je zřejmé, že většina nově ověřovaných přípravků pomáhá koloidně stabilizovat pivo. Bylo však zjištěno, že mezi přípravky jsou i takové, u kterých se účinnost nepotvrdila nebo byla minimální. Všechny přípravky budou podrobeny dalšímu testování.
|
|
---
|
Štěpánka
Titlová
|
M2
|
prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D.
|
Využití alternativních mikroorganismů v pivovarství
|
detail
Využití alternativních mikroorganismů v pivovarství
Využití alternativních mikroorganismů v pivovarství je zaměřeno na využití jiných než pivovarských kvasinek druhu Saccharomyces a non-Saccharomyces pro výrobu nealkoholických a nízkoalkoholických piv. Ta v současné době nacházejí velké uplatnění ať už ze zdravotních nebo náboženských důvodů. Tyto kvasinky zpravidla postrádají schopnost metabolizovat maltózu, hlavní zkvasitelný cukr mladiny, proto výsledná piva mají nízký obsah alkoholu. Navíc při kvašení může docházet k tvorbě vedlejších produktů se zdravotně pozitivním vlivem na lidský organismus. Fermentované nealkoholické a nízkoalkoholické nápoje kvašené alternativními druhy mají významný tržní potenciál.
Tato práce se zabývá zkoumáním vinařské kvasinky Saccharomyces cerevisiae 19K19K2 a Diutina rugosa VP16C1. Byla sledována jejich schopnost růstu při různých teplotách, vliv různých koncentrací ethanolu a iso-α-hořkých kyselin. Zkoumání těchto parametrů je součástí procesu posuzování, je-li kvasinka vhodná pro průmyslovou produkci nealkoholických piv.
Nejvyšších hodnot specifické růstové rychlosti bylo pro D.rugosa dosaženo při 15 °C, μ = 0,17 h-1 a pro S.cerevisiaepři 25 °C, μ = 0,41 h-1. Přítomnost ethanolu (5 % v/v) snížila růstovou rychlost S.cerevisiae o 19 % a nejvyšší koncentraceiso-α-hořkých kyselin (50 IBU) o 9 %.
|
