---
|
Bc.
Tereza
Veverková
|
M2
|
doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D.
|
Příprava hematoencefalické bariéry in vitro pro predikci přestupu léčiv
|
detail
Příprava hematoencefalické bariéry in vitro pro predikci přestupu léčiv
Hematoencefalická bariéra (HEB) odděluje centrální nervový systém (CNS) od oběhového systému. Je tvořena zejména vrstvou specializovaných endoteliálních buněk, astrocyty a pericyty. HEB chrání CNS před toxickými vlivy a zajišťuje kontrolovaný přestup látek z kapilár do vnitřního prostředí CNS.
Pro farmakologické ovlivnění CNS musí dané léčivo procházet přes HEB. Možnosti současného testování prostupu jsou ovšem značně omezené. V naší laboratoři bylo připraveno několik modelů lidských HEB tvořených endotelem, astrocyty i pericyty. Pomocí testů permeabilit a měření transmembránového odporu bylo vybráno nejlepší buněčné uspořádání pro kultivaci HEB. Na modelu byl testován přestup 21 antiepileptik užívaných v ČR a 20 steroidů, u kterých se předpokládá potenciální terapeutický účinek u farmakorezistentní epilepsie.
Jeden z předpokládaných mechanismů farmakorezistence u farmakorezistentní epilepsie je endoteliální nadprodukce efluxních pump se substrátovou specifitou pro antiepileptika. Projekt proto bude pokračovat selekcí endotelových linií rezistentních na vybraná antiepileptika a tvorbou modelů HEB s těmito rezistentními liniemi. Na těchto modelech pak budou testovány prostupy neurosteroidů, které procházely přes modely HEB s původními endoteliemi.
|
---
|
Bc.
Markéta
Čechová
|
M2
|
doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D.
|
Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů
|
detail
Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů
Modulace aminoglykosidové rezistence steroidními deriváty u klinických izolátů
Antibiotická rezistence je celosvětový problém. Vývoj nových antibiotik trvá dlouho, a ne všechna projdou klinickým testováním až do praxe. Jednou z používaných skupin antibiotik jsou aminoglykosidy. Jsou to širokospektrá baktericidní antibiotika, která z důvodů rozvoje rezistence, zejména u gramnegativních bakterií, opět získávají svou pozici v antibiotické léčbě.
Cílem práce je zjistit, zda je možné pomocí adjuvantní terapie, tedy kombinací steroidních derivátů s antibiotiky, obnovit citlivost rezistentních kmenů bakterií k testovaným aminoglykosidům. Pro tento účel byla vytvořena sbírka klinických izolátů bakterií (gramnegativních i grampozitivních) rezistentních k aminoglykosidům. Testování probíhá v mikrotitrační destičce za využití mikrodiluční metody, jejímž výsledkem je určení hodnoty minimální inhibiční koncentrace jednotlivých steroidních derivátů. Nejprve je stanovena antimikrobiální aktivita steroidů vůči testovaným kmenům a následně jejich synergistické působení s gentamycinem, tobramycinem a amikacinem. Z dosavadních výsledků se zdá, že steroidní deriváty jsou slibnými adjuvans aminoglykosidové terapie.
|
---
|
Bc.
Martina
Novotná
|
M2
|
Ing. Eva Jablonská, Ph.D.
|
Použití 3D buněčných kultur pro testování cytokompatibility biomateriálů na bázi zinku
|
detail
Použití 3D buněčných kultur pro testování cytokompatibility biomateriálů na bázi zinku
Tato práce se zabývá zdokonalením testování cytokompatibility degradovatelných zinkových biomateriálů in vitro. Cílem bylo zhodnotit efektivitu 3D buněčných kultur v testování cytotoxicity těchto materiálů, jelikož se jedná o jedno z možných řešení špatné korelace výsledků in vitro a in vivo. Chtěli jsme potvrdit hypotézu, že 3D buněčné kultury lépe napodobují in vivo prostředí oproti tradičním 2D kulturám. Dále jsme chtěli nastavit podmínky pro budoucí testování cytotoxicity biomateriálů v 3D uspořádání. Pro tvorbu 3D modelu pro testování cytotoxicity jsme použili fetální lidské osteoblasty (hFOB 1.19). To zahrnovalo stanovení vhodné buněčné koncentrace pro tvorbu sféroidu, porovnání 2D a 3D kultur a testování za různých kultivačních podmínek. Příprava sféroidů byla zajištěna použitím agarosou pokrytých destiček. Pro analýzu cytotoxicity zinku jsme využili modelových roztoků ZnCl2 a provedli vyhodnocení resazurinovým testem. Po nastavení vhodných kultivačních podmínek jsme kultivovali ideální sféroidy a potvrdili hypotézu o nižší cytotoxicitě zinku vůči 3D kulturám ve srovnání s 2D kulturami. Toto 3D uspořádání bude následně použito pro testování výluhů degradovatelných biomateriálů na bázi zinku.
|
---
|
Bc.
Kristína
Zajcevová
|
M2
|
Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D.
|
Antiproliferačná aktivita a vnútrobunková lokalizácia inhibítorov SERCA v modeloch rakoviny pľúc a rakoviny prsníka
|
detail
Antiproliferačná aktivita a vnútrobunková lokalizácia inhibítorov SERCA v modeloch rakoviny pľúc a rakoviny prsníka
Trilobolid (Tb), seskviterpénový laktón izolovaný z timoja trojlaločného (Laser trilobum), je dnes intenzívne študovanou látkou pre jeho potenciál v liečbe rakoviny. Jeho účinok spočíva v inhibícii sarko-/endoplazmatickej retikulárnej Ca2+-ATPázy, membránového enzýmu, ktorého inhibícia vedie až k apoptóze buniek. Predmetom tohto výskumu sú tri konjugáty Tb s fluoroformi s odlišnou štruktúrou a emisiou fluorescencie. Fluorescenčnou mikroskopiou bola overovaná lokalizácia derivátov v endoplazmatickom retikule buniek rakoviny pľúc a prsníka. Na základe vysokej účinnosti derivátov Tb v monovrstve nádorových buniek sa pristúpilo k hodnoteniu ich účinku v komplexnejšom modeli vo forme sféroidov buniek karcinómu pľúc a karcinómu prsníka. Bola hodnotená predovšetkým cytotoxicita látok a ich vplyv na zmenu veľkosti a integrity sféroidov. Deriváty znižovali viabilitu buniek sféroidov a indukovali prerušenie medzibunkových interakcií, čo sa prejavilo rozvoľnením sféroidov. Doterajšie výsledky poukazujú na potenciál študovaných derivátov Tb zmenšovať 3D modely nádorov, preto budú ďalej podrobnejšie skúmané. Výsledky tejto práce by mohli poslúžiť ako podklad pre vývoj nových teranostík pre liečbu karcinómu pľúc a prsníka, a zobrazovanie nádorových ochorení.
|
---
|
Bc
Gabriela
Špačková
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
In vitro studium oxidačního stresu vznikajícího během fototerapie závažné novorozenecké žloutenky
|
detail
In vitro studium oxidačního stresu vznikajícího během fototerapie závažné novorozenecké žloutenky
Závažnou novorozeneckou žloutenku zapříčiňuje především zvýšená degradace erytrocytů a nezralost jaterních transportérů dítěte. Léčebným opatřením je fototerapie (FT) modrozeleným světlem (λ = 400 - 520 nm). Dochází k přeměně struktury nepolárního bilirubinu (BR) na polárnější, snadno vylučitelné fotoprodukty (FP). Obecně je FT považována za bezpečnou léčbu, ale nedávné studie naznačují, že může být doprovázena i řadou negativních vedlejších účinků (např. vyšší incidencí alergií, astmatu a zvýšeným rizikem rozvoje rakoviny). To mohou hypoteticky způsobovat vznikající FP nebo související oxidační stres. Tato práce se zabývá studiem oxidačního stresu vznikajícího při FT v in vitro prostředí. MTT testem byl zkoumán vliv FT na viabilitu buněk hepatoblastomu (HepG2). Pomocí analýzy Western blot byl kvantifikován protein p38, který se při nadměrné tvorbě oxidačního stresu fosforyluje. Fluorescenční barvou MitoSOX byla změřena produkce mitochondriálního superoxidu v živých buňkách. Se vzrůstající koncentrací bilirubinu a následnou FT dochází k signifikantnímu poklesu viability buněk a k vyšší produkci superoxidu. Fosfo-p38 byla nesignifikantně zvýšená. Výsledky naznačují, že FT modrozeleným světlem zvyšuje intracelulární produkci reaktivních forem kyslíku, které jsou pro buňku toxické.
|
---
|
Bc.
Aneta
Šiklová
|
M2
|
prof. Ing. Vojtěch Spiwok, Ph.D.
|
Příprava indukovaných pluripotentních kmenových buněk u pacientů s Leberovou hereditární neuropatií optiku
|
detail
Příprava indukovaných pluripotentních kmenových buněk u pacientů s Leberovou hereditární neuropatií optiku
Leberova hereditární neuropatie optiku (LHON) je dědičné mitochondriální onemocnění postihující retinální gangliové buňky (RGC), při kterém dochází k nebolestivé bilaterální ztrátě zraku v adolescenci či rané dospělosti. U většiny pacientů je LHON způsoben bodovými mutacemi v mitochondriální DNA a to v genech kódujících strukturní podjednotky komplexu I (NADH:ubichinon-reduktasa, CI), prvního enzymu systému oxidativní fosforylace (OXPHOS). V roce 2021 byly jako příčina LHON identifikovány mutace v genu DNAJC30, který je nezbytný pro opravné procesy matrixové části CI. Všechny tyto mutace, které vykazují neúplnou penetranci, mají přímý dopad na správnou funkci CI, čímž dochází ke snížení účinnosti OXPHOS a tedy poklesu produkce ATP. Protože k manifestaci onemocnění dochází na úrovni RGC, nebyl mechanismus nástupu onemocnění dosud řádně prozkoumán. Proto jsme přistoupili k přípravě buněčného modelu, který by byl vhodný pro objasněná molekulární podstaty rozvoje onemocnění. Cílem je příprava indukovaných pluripotentních buněk (iPSC) z periferních krevních mononukleárních buněk, získaných od pacientů s LHON. iPSC budou dále diferenciovány na neurální progenitorové buňky, na kterých bude charakterizován mitochondriální energetický metabolismus.
Podporováno grantem: AZV NU22-07-00614
|
---
|
Bc.
Kateřina
Keltnerová
|
M2
|
Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D.
|
Stanovení kombinatoriálního účinku kolchicinu s inhibitory P-glykoproteinů v buněčných liniích karcinomu prsu
|
detail
Stanovení kombinatoriálního účinku kolchicinu s inhibitory P-glykoproteinů v buněčných liniích karcinomu prsu
Mitotické jedy jsou látky studované především pro své cytostatické účinky na lidské nádorové buňky. Významný zástupce mitotických jedů je kolchicin, který se váže na mikrotubuly a brání tím jejich polymeraci, čímž způsobuje zastavení buněčného cyklu ve fázi mitózy a následnou buněčnou smrt. Kromě toho je kolchicin také substrátem P-glykoproteinů, transmembránových efluxních pump, které snižují jeho biologickou dostupnost. Zvýšená produkce těchto pump tak může být jednou z příčin rezistence nádorových buněk k aplikované látce. Předpokládáme, že při kombinaci kolchicinu s vhodnými inhibitory P-glykoproteinů může být jeho terapeutický účinek zvýšen. Cílem této práce bylo stanovit cytotoxicitu vybraných inhibitorů P-glykoproteinů kanabidiolu, kyseliny betulinové a tariquidaru v kombinaci s kolchicinem v prsních nádorových buňkách a jejich rezistentních variantách. Cytotoxicita byla stanovena pomocí WST-1 testu buněčné viability po 72h ošetření buněčných linií karcinomu prsu MCF-7 a UFH-001 studovanými látkami. Ve zvolených podmínkách nebyly však kombinace látek synergické. Vyšší synergismus kombinací těchto látek předpokládáme v připravovaných buněčných liniích rezistentních ke kolchicinu, ve kterých bude kromě cytotoxicity stanovena také produkce P-glykoproteinů.
|