|
---
|
Bc.
Eliška
Sedláčková
|
M2
|
Ing. Hana Michova, Ph.D.
|
Induction of cell death by Bordetella effector protein BteA
|
detail
Induction of cell death by Bordetella effector protein BteA
Classical Bordetella species typically target the respiratory tract of mammals. B. bronchiseptica causes chronic respiratory infections in numerous mammals, while B. pertussis is a human-specific pathogen and the etiologic agent of whooping cough. These bacteria possess an array of virulence factors that are responsible for their pathogenicity. One of them is the effector protein BteA, which is delivered to host cells through the type III secretion system. Once injected into the target cell, BteA induces cell death. However, the molecular mechanisms underlying the cytotoxic properties of BteA are still unknown.
This study aims to characterize morphological and biochemical aspects of BteA-induced cell death. Upon infection of HeLa cells with B. bronchiseptica, we observed necrotic blebbing of the cytoplasmic membrane characterized by the formation of balloon-like spherical protrusions and permeabilization of the cytoplasmic membrane. Visualization of mitochondria and endoplasmatic reticula revealed their fragmentation and loss of contact sites. These changes were preceded by disruption of calcium homeostasis, mitochondria calcium overload, and loss of mitochondrial potential. We suggest that BteA induces cell necrosis via cell energetic catastrophe.
![]()
|
|
---
|
Bc
Veronika
Jechová,
MA
|
M2
|
-
|
Účinky chlorovaných parafínů na směsnou buněčnou linii adipocytů a makrofágů
|
detail
Účinky chlorovaných parafínů na směsnou buněčnou linii adipocytů a makrofágů
Chlorované parafíny (CP) jsou perzistentní organické polutanty, o jejichž působení na organismus je minimum poznatků. CP jsou lipofilní povahy, proto bylo naším cílem studovat, zda budou ovlivňovat zánětlivé procesy v tukové tkáni. Prvním cílem bylo vytvoření in vitro modelu tukové tkáně, který by simuloval interakci mezi adipocyty a imunitními buňkami. Toho bylo docíleno společnou kultivací buněk adipocytů 3T3‑L1 a makrofágů RAW264.7 ve směsné kultuře. Následně jsme sledovali účinek CP v koncentracích 0-100 μg.ml-1 na jednotlivé buněčné linie a směsnou kulturu. Účinek CP byl hodnocen na základě měření zánětlivé odpovědi Griessovou metodou jakožto produkce dusitanů. Rovněž byla hodnocena viabilita na základě metabolické aktivity buněk za využití komerční soupravy WST-1. Po přidání CP jsme pozorovali obecný trend ve zvyšování produkce dusitanů makrofágy, zatímco směsná kultura si po celou dobu držela stabilní produkci dusitanů. Dále výsledky ukázaly, že ve směsné kultuře s rostoucí koncentrací CP klesal detekovaný signál dusitanů a současně klesala viabilita buněk. Výrazný pokles signálu dusitanů jsme pak sledovali od 10 μg.ml-1. Naše výsledky ukazují, že CP mohou negativně působit na buňky a ovlivnit zánětlivou odpověď v tukové tkáni.
|
|
---
|
Bc.
Anna
Dvořáková
|
M2
|
Ing. Silvie Rimpelová, Ph.D.
|
Cytotoxicita nových syntetických kathinonů in vitro a jejich interakce s vybranými dopaminovými receptory
|
detail
Cytotoxicita nových syntetických kathinonů in vitro a jejich interakce s vybranými dopaminovými receptory
Kata jedlá (Catha edulis) je rostlina využívaná pro svou schopnost stimulovat sekreci monoaminových neurotransmiterů v synaptické štěrbině. Požití listů této rostliny způsobuje například snížení únavy, zvýšení krevního tlaku, ztrátu apetitu či vyvolání euforie. Výše zmíněné účinky jsou způsobeny zejména alkaloidem kathinonem obsahujícím keto skupinu. Tato látka je svou strukturou podobná neurotransmiterům, čehož lze potenciálně využít například k léčbě depresí, Parkinsonovy choroby či schizofrenie. V současnosti existuje pouze jeden derivát kathinonu (bupropion) schválený pro klinické využití (léčba depresí). V této práci se věnujeme studiu pěti nových syntetických derivátů kathinonu a jejich interakcím s vybranými dopaminovými receptory D1 a D2 in vitro v buňkách metodou PRESTO-Tango a in silico pomocí molekulového dockingu. Kromě toho byla také stanovena cytotoxicita těchto nových potenciálně psychoaktivních látek v lidských buňkách neuroblastomu (SHSY-5Y), plicních fibroblastech (MRC-5), embryonálních ledvinových buňkách (HEK 293T) a buňkách karcinomu jater (HepG2). Z dosavadních měření in vitro se naše látky neprokázaly jako agonisté D1 a D2 receptoru. Dále budeme studovat antagonismus zmíněných látek pro tyto receptory.
|
|
---
|
Bc.
Tereza
Jedličková
|
M2
|
-
|
Vliv zvýšené hladiny nikotinamidfosforibosyltransferasy na buněčnou senescenci
|
detail
Vliv zvýšené hladiny nikotinamidfosforibosyltransferasy na buněčnou senescenci
Se vzrůstajícím věkem dochází v organismu k akumulaci senescentních buněk, což je nežádoucí a přispívá to k rozvoji onemocnění jako je diabetes mellitus 2. typu nebo ateroskleróza. Mimo jiné senescenci provází snížené množství NAD. Není však jasné, zda by zvýšení hladiny NAD dokázalo senescenci zabránit nebo její rozvoj zpomalit. V této studii jsme zjišťovali, zda budou preadipocyty 3T3-L1 se zvýšenou hladinou nikotinamidfosforibosyltransferasy (Nampt), což je enzym určující rychlost biosyntetické dráhy NAD vycházející z nikotinamidu, méně náchylné k senescenci. Senescence byla navozována H2O2 o koncentraci 250 µmol·l-1. V případě kontrolních buněk vedlo ošetření H2O2 k rozvoji senescence u 49,3 ± 5,5 % živých buněk. Podobné množství senescentních buněk (42,3 ± 4,7 %) však bylo nalezeno i v případě buněk se zvýšeným množstvím Nampt. Syntéza NAD byla dále podpořena přidáním nikotinamidu (substrátu Nampt) do média v rozmezí 0,5-10 mmol·l-1. Ani přídavek nikotinamidu nevedl k větší rezistenci vůči senescenci indukované H2O2. Výsledky naznačují, že zvýšení hladiny NAD není vhodný přístup k prevenci senescence.
|
|
---
|
Bc.
Nikola
Tulachová
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Vliv bilirubinu na in vitro model nealkoholové tukové nemoci jater
|
detail
Vliv bilirubinu na in vitro model nealkoholové tukové nemoci jater
Nealkoholové tukové onemocnění jater spojené s metabolickou dysfunkcí (MASLD) je chronické onemocnění související s nezdravým životním stylem a obezitou. Je jím postiženo 30 % světové populace a jeho prevalence stále roste. S absencí cílené léčby MASLD souvisí zvýšený rozvoj steatohepatitidy, případně až hepatocelulárního karcinomu. Potenciálními kandidáty na léčiva jsou agonisté nukleárního receptoru PPARa, který aktivuje např. β-oxidaci mastných kyselin (MK). Agonistou PPARa je hypolipidemikum fenofibrát (FF) a ukazuje se, že i bilirubin (BR), žlučový pigment vznikající rozpadem hemoglobinu. Právě mírná hyperbilirubinémie snižuje riziko rozvoje MASLD, avšak přesný mechanismus účinku není znám. Cílem práce bylo sledování účinku BR na in vitro model MASLD (využita buněčná linie HepG2). Buňky byly indukovány kys. olejovou (OA) a palmitovou (PA), poté ovlivněny dvěma koncentracemi BR a FF (pozitivní kontrola). Viabilita byla měřena MTT testem. K měření intracelulárních koncentrací MK – stearové (STEA), linolové (LINO), OA, PA – byla zavedena metoda na GC/MS. Použité koncentrace neměly na viabilitu vliv. U indukovaných buněk ovlivněných BR a FF došlo k poklesu koncentrací OA, PA, STEA a LINO. Výsledky naznačují, že BR i FF mohou snížit ukládání lipidů, a zpomalit tak rozvoj MASLD.
|
|
---
|
Bc.
Roman
Skala
|
M2
|
doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
|
Vliv laktátu na buněčnou signalizaci
|
detail
Vliv laktátu na buněčnou signalizaci
Laktát je metabolit běžně vznikající v našem organismu a to především během intenzivní fyzické aktivity. Může fungovat i jako mitochondriální signál skrze mírné zvýšení hladiny reaktivních forem kyslíku (ROS), které pozorujeme po jeho přidání k buňkám. Tím se aktivuje antioxidační odpověď a tvorba nových mitochondrií v buňce. Tento proces se nazývá mitohormese a mohl by oddalovat buněčnou senescenci. Cílem této práce je porovnání lidských plicních fibroblastů MRC-5, které byly konstantně ovlivněny laktátem, s fibroblasty neovlivněnými. U buněk byla sledována produkce ros a mitochondriální membránový potenciál pomocí fluorescenčních prób. Pomocí qRT-PCR byla sledována hladina mRNA vybraných genů. Buněčná senescence byla vizualizována barvením senescentních buněk pomocí chromogenního substrátu X-gal a kvantifikována obrazovou analýzou. Buňky vystavené laktátu měly méně mitochondrií a vyšší hladiny ROS. Exprese genů souvisejících se senescencí, apoptózou, karcinogenezí a antioxidační odpovědí u nich byla nižší. Ve střední pasáži vykazovaly i menší procento senescentních buněk. U buněk ovlivněných laktátem je tedy pozorován jistý ochranný efekt proti stárnutí a karcinogenezi.
|
|
---
|
Bc.
Anna
Praská
|
M2
|
Ing. Ludmila Karamonová, Ph.D.
|
Interakce bakterií rodu Cronobacter s lidskými hostitelskými buňkami
|
detail
Interakce bakterií rodu Cronobacter s lidskými hostitelskými buňkami
Bakteriální rod Cronobacter náleží mezi oportunní patogeny způsobující infekce jedincům s oslabenou imunitou. Epidemiologické studie však ukazují, že závažná onemocnění způsobují pouze některé druhy. Častým zdrojem nákazy jsou potraviny. K tomu, aby bakterie získaly přístup k systémovému oběhu hostitele, musí nejprve překonat střevní epitel. Úspěšný přestup závisí na schopnostech bakterií adherovat na jeho povrch a invadovat do epiteliálních buněk. Oba procesy byly v této práci studovány na monovrstvě diferenciovaných buněk Caco-2. Obdobně byla sledována interakce s makrofágy U-937, kde byla pozornost zaměřena na proliferaci bakterií uvnitř těchto buněk. Nejprve byly nalezeny vhodné podmínky diferenciace buněčných linií a inkubace Cronobacter. Poté byla porovnána míra interakcí (adheze, invaze a proliferace) jednotlivých druhů Cronobacter s buněčnými liniemi. Nejvyšší míra interakce s liniemi Caco-2 byla pozorována u C. sakazakii, C. malonaticus a C. turicensis. V makrofázích se výrazněji replikoval pouze C. sakazakii. Tato zjištění korelují s klinickou významností těchto druhů. Jelikož infekce některými druhy Cronobacter může u novorozenců vést i k rozvoji meningitidy, bude výzkum pokračovat sledováním působení bakterií na model hematoencefalické bariéry tvořený buňkami HBMEC.
|
