|
---
|
Bc.
Michal
Knížek
|
M2
|
Ing. Marcel Karabín, Ph.D.
|
Charakterizace profilu silic a pryskyřic v nových chmelových materiálech
|
detail
Charakterizace profilu silic a pryskyřic v nových chmelových materiálech
Chmelové pelety a další, v dnešní době běžně používané, chmelové výrobky, jsou tradičně produkovány prostřednictvím postupů, které mají negativní vliv na obsah a zastoupení sekundárních metabolitů chmele. Použití těchto produktů v pivovarské výrobě má za následek změnu výsledné chuti a aroma piva, které se výrazně liší od původního aroma čerstvého chmele. Moderní chmelové preparáty vyráběné za pomoci technologií, využívajících extrémně nízkých teplot a inertní atmosféry, jako je například vymrazování lupulinových zrn (Cryo Hops®) či lyofilizace, mohou být prostředkem pro omezení těchto nežádoucích dopadů na složení chmelových silic a pryskyřic. Cílem této práce bylo prokázání odlišnosti ve složení chmelových produktů v důsledku přeměn sekundárních metabolitů chmele, jež byly způsobeny termickým a oxidačním zatížením chmelového materiálu v průběhu zpracování na konkrétní typy výrobků. Analýzy chmelových silic, α-, β-hořkých kyselin a z nich odvozených oxidovaných produktů ve vzorcích čerstvého a různě zpracovaného chmele odpovídající odrůdy, ročníku a místa sklizně, by měly být základem pro posouzení rizik a potenciálu pro využití takto zpracovaných chmelů k dodání charakteristických vlastností původního chmele hotovému produktu.
|
|
---
|
Bc.
Daniel
Polák
|
M2
|
prof. Ing. Alena Čejková, CSc.
|
Vliv nanočástic syntetizovaných pomocí rostlinných extraktů na grampozitivní bakterie
|
detail
Vliv nanočástic syntetizovaných pomocí rostlinných extraktů na grampozitivní bakterie
V oblasti nanotechnológií je výskum zameraný na vývoj nových materiálov s jedinečnými vlastnosťami. Táto práca sa venuje reprodukovateľnej príprave nanočastíc s dôrazom na ekonomickú efektívnosť a minimalizáciu kontaminácie toxickými látkami. Je venovaná "zeleným" metódam, ktoré využívajú biologické činitele, v tomto prípade rastlinné odpady, s dôrazom na biodostupnosť, stabilitu a environmentálnu priaznivosť. Práca sleduje antimikrobiálne účinky a špecificky sa zameriava na syntézu strieborných nanočastíc pomocou zelenej metódy, kde využíva letorasty viniča (Vitis vinifera) a časti rastliny konope (Cannabis sativa) ako dostupného poľnohospodárskeho odpadu. Výskum analyzuje antimikrobiálne účinky týchto nanočastíc na rezistentné gram-pozitívne baktérie Staphylococcus aureus a Staphylococcus epidermidis.
|
|
---
|
Bc.
Daniela
Doubková
|
M2
|
Ing. Barbora Branská, Ph.D.
|
Regulace tvorby azafilonových pigmentů u Monascus purpureus
|
detail
Regulace tvorby azafilonových pigmentů u Monascus purpureus
Monascus purpureus je vláknitá houba, u které byla zkoumána regulace genové exprese a v závislosti na ní produkce azafilonových pigmentů. Genová exprese byla ovlivňována na epigenetické úrovni pomocí modulátorů. Konkrétně jsem cílila na tři třídy histondeacetylas, které umožňují dekondenzaci chromatinu a přechod do jeho transkripčně aktivní formy. Jako modulátory byly vybrány nikotinamid, butyrát sodný, farnesol a valproová kyselina. Zároveň k dosažení optimálních podmínek, za kterých je výhodné ovlivňovat genovou expresi, byl sledován vliv zdroje uhlíku a pH na tvorbu sekundárních metabolitů. Podařilo se pozitivně ovlivnit produkci sekundárních metabolitů a to nejvíce za využití farnesolu a nikotinamidu. Každý z epigenetických modulátorů ovlivnil produkci sekundárních metabolitů jiným způsobem a to s největší pravděpodobností v důsledku toho, že každý z nich působí na jiný typ histondeacetylas.
|
|
---
|
Bc.
Lukáš
Zadák
|
M2
|
Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D.
|
Studium přestupu chmelových silic do mladiny a piva
|
detail
Studium přestupu chmelových silic do mladiny a piva
V souvislosti s rostoucím zájmem konzumentů o piva s intenzivnějším chmelovým aroma a s ním spojeným rozvojem pivních stylů se studium chmelových silic dostalo do popředí zájmu mnoha vědeckých skupin. Přesné a rychlé analytické stanovení silic v pivu však bývá značně komplikováno velmi nízkými koncentracemi analytů, jejich strukturální komplexitou a přítomností interferujících sloučenin. Cílem této práce bylo použít optimalizovanou a validovanou HS‑SPME‑GC/MS metodu k posouzení vlivu spodního a svrchního kvašení a studeného chmelení na přestup chmelových silic do mladiny a piva. K tomuto účelu byla vybrána nově vyšlechtěná česká aromatická chmelová odrůda Eris. V pokusném studeně chmeleném ležáku i pivu typu ale bylo identifikováno celkem 47 identických chmelových silic s největším zastoupením geraniolu, linaloolu a β‑citronellolu, které tvořily přes polovinu z jejich celkového množství, přičemž u svrchně kvašeného piva byla absolutní koncentrace silic o více než 30 % vyšší. Po kvašení došlo k nárůstu obsahu většiny oxidovaných silic, zatímco uhlovodíková frakce vykazovala opačný trend. Během studeného chmelení byl po počátečním nárůstu koncentrace chmelových silic (den 1) pozorován její významný pokles po druhém dni doby kontaktu s chmelem následovaný opětovným zvyšováním.
|
|
---
|
Bc.
Daniel
Křížek
|
M2
|
prof. Dr. Ing. Petra Patáková
|
Clostridium cultivation on seaweed hydrosylate-like substrate
|
detail
Clostridium cultivation on seaweed hydrosylate-like substrate
Biomass sources rich in carbohydrates, such as seaweeds, are currently in focus, as they can potentially be used to produce biofuels through fermentation. This study aimed to expand our understanding of the cultivation process of Clostridium acetobutylicum on an ensiled seaweed hydrolysate, mimicking the conditions of an ensiled Saccharina latissima seaweed hydrolysate. While S. latissima naturally provides interesting saccharides that can be fermented after pretreatment, such as mannitol, laminarin, or cellulose, the process of ensilation enriches the substrate with organic acids that could be used to form solvents as well. We conducted a series of experiments in serum bottles and bioreactors with four variations of a starting medium with an emphasis on following growth, pH trends, morphological traits, solvents and acids production, and substrate utilization (glucose, lactic acid, mannitol). For those experiments, a wild-type strain of C. acetobutylicum ATCC 824 and C. acetobutylicum ATCC 824 D4-HS, a strain adapted to grow on partially demineralized hydrolysate of S. latissima, were used. The findings suggest that C. acetobutylicum ATCC 824 may have the potential for fermentation on ensiled seaweed, offering a possible option for obtaining valuable products such as biofuels.
|
|
---
|
Vítězslav
Rybář
|
B3
|
prof. Dr. Ing. Petra Patáková
|
Fermentační produkce glycerolu vybranými kvasinkami
|
detail
Fermentační produkce glycerolu vybranými kvasinkami
Saccharomyces cerevisiae, se už tisíce let používá k výrobě ethanolu, avšak při jejím fermentačním metabolismu vzniká kromě etanolu i glycerol při reoxidaci NADH z dihydroxyacetonfosfátu k udržení celkově nulového redoxního potenciálu uvnitř buňky. Zároveň se při osmotickém stresu tvoří glycerol jako stabilizátor osmotického tlaku uvnitř kvasničných buněk. Schopnost tvořit glycerol mají kvasinky, kultivované jak za aerobních, tak za anaerobních podmínek. Cílem práce je nalézt optimální podmínky pro dosažení co nejvyšší koncentrace glycerolu a co nejvyšší výtěžnosti na vnesený substrát za anaerobních podmínek nebo za podmínek limitace kyslíkem. V bioreaktoru byl prováděn pokus se dvěma kmeny kvasinky Saccharomyces cerevisiae, konkrétně lihovarskými kmeny P a Red, při vysoké koncentraci glukózy 200 g/l a s přídavkem NaCl (50 g/l) bez aerace. Nejvyšší dosažená koncentrace glycerolu byla za těchto podmínek u obou kmenů 21 g/l.
|
|
---
|
Bc.
Vojtěch
Rubeš
|
M2
|
Ing. Marcel Karabín, Ph.D.
|
Testování využitelnosti POF+ mikroorganismů pro výrobu piva
|
detail
Testování využitelnosti POF+ mikroorganismů pro výrobu piva
Fermentační část pivovarské technologie je velice komplexní jev, při kterém vznikají různé skupiny sloučenin, mimo jiné i těkavé fenoly. Těkavé fenoly vznikají metabolickou přeměnou při fermentaci mladiny a hotovému pivu dodávají zejména senzorické vlastnosti, jako například aroma hřebíčku, pražené kávy, vanilky nebo čokolády. Rozvoj řemeslného pivovarství podporuje využívání méně obvyklých kmenů mikroorganismů, které produkují právě tyto sloučeniny.
Cílem této práce bylo provést zevrubný screening jednotlivých kmenů a určit konkrétní profil jednotlivých sloučenin. Pozornost byla věnována podstatě fyzikálně-chemických procesů, které se podílejí na tvorbě těkavých fenolů v průběhu pivovarské technologie, s důrazem na parametry fermentace. Praktickým výstupem této práce by pak měl být jakýsi návod, vhodný způsob jakým řídit studenou fázi výroby piva a dosáhnout příznivého profilu těkavých fenolů v pivu, nebo naopak dosáhnout minimalizace jejich vzniku při výrobě pivních stylů, které těkavé fenoly běžně obsahují a mít tak možnost přinášet do pivovarství nové, neznámé produkty a oslovit případné nové konzumenty.
|
|
---
|
Bc.
Lenka
Holá
|
M2
|
prof. Ing. Jan Masák, CSc.
|
Příprava hybridních nanočástic lignin-stříbro a jejich antimikrobiální účinky
|
detail
Příprava hybridních nanočástic lignin-stříbro a jejich antimikrobiální účinky
Lignin je jedním z nejhojněji zastoupených přírodních polymerů, který je obsažen v rostlinné biomase. Ačkoliv je v přírodě bohatě zastoupen, většina ligninu je spalována jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Použití ligninu k přípravě nanočástic představuje novou možnost jeho utilizace. Organosolv lignin izolovaný z bukového dřeva byl využit k syntéze LigNPs, které sloužily jako vstupní materiál pro syntézu hybridních nanočástic lignin-stříbro. Cílem této práce bylo nalézt vhodné podmínky přípravy LigAgNPs, které byly hodnoceny s využitím AAS, SEM a TEM. Z naměřených dat vyplývá, že příprava LigAgNPs je závislá zejména na pH. Jako vhodné podmínky syntézy byly zvoleny pH 11 a reakční poměr mezi stříbrnými ionty a ligninem obsaženým v NPs (mAg+/mLig = 0,25). U takto připravených LigAgNPs byla hodnocena antimikrobiální aktivita v kontextu dvou kmenů P. aeruginosa. U obou kmenů byly stanoveny hodnoty MIC pro LigAgNPs v koncentraci ligninu obsaženého v NPs 80 mg/l a 160 mg/l a koncentraci Ag ve stříbrných nanočásticích 10,75 mg/l a 21,5 mg/l, které byly součástí připraveného kompozitu. Tato práce se v další části bude věnovat hodnocením účinku hybridních nanočástic na adhezi P. aeruginosa.
|
