|
9:30
|
Bc.
Oldřich
Cicvárek
|
M2
|
Ing. Štěpán Huber, Ph.D.
|
Příprava a charakterizace vybraných solí kovů vzácných zemin a jejich oxidů.
|
detail
Příprava a charakterizace vybraných solí kovů vzácných zemin a jejich oxidů.
Mimo enviromentálních dopadů je oxid uhličitý nežádoucí složkou v některých výrobních procesech, kde kyslíkaté sloučeniny mohou být katalytickými jedy, příkladem takového procesu je výroba amoniaku. Vlastnosti těchto katalyzátorů lze ovlivnit přidáním oxidů kovů vzácných zemin. Ty svou přítomností zlepšují termální stabilitu katalyzátoru nebo zamezují deponování uhlíku. Kromě toho mohou ovlivňovat počet aktivních míst na katalyzátoru a také konverzi obou plynů. Tyto oxidy lze mimo jiné připravit rozkladem organických solí kovů vzácných zemin.
Práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci vybraných organických solí kovů vzácných zemin. Látky jsou připravovány neutralizační reakcí a poté různými způsoby krystalizovány. Připravené látky jsou charakterizovány například práškovou rentgenovou difrakcí či Ramanovou spektroskopií. Sloučeniny jsou zkoumány metodou TG-MS a dále jsou studovány pevné dekompoziční produkty těchto látek z hlediska složení i morfologie pomocí skenovací elektronové mikroskopie a energiově disperzní spektroskopie.
|
|
9:45
|
Bc.
Ivana
Faltysová
|
M2
|
doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D.
|
Využití odpadních anorganických materiálů v kompozitech na bázi reaktivního oxidu hořečnatého pro udržitelnou budoucnost
|
detail
Využití odpadních anorganických materiálů v kompozitech na bázi reaktivního oxidu hořečnatého pro udržitelnou budoucnost
Tématem této práce byla příprava a charakterizace hořečnatých pojiv na bázi reaktivního oxidu hořečnatého, která zahrnovala využití odpadního žáruvzdorného materiálu na bázi MgO-C jako alternativního plniva místo tradičního písku. Nejprve byly z výchozích surovin MgO, MgCl2, písku a vody připraveny čisté referenční materiály obsahující čistou fázi 5 (5Mg(OH)2·MgCl2·8H2O). Následně byly syntetizovány kompozitní materiály s různým obsahem dvou velikostních frakcí MgO-C (0-1mm a 1-3 mm). Všechny připravené kompozitní materiály byly analyzovány širokým spektrem analytických metod – rentgenovou fluorescenční analýzou (XRF), rentgenovou difrakční analýzou (XRD), skenovací elektronovou mikroskopií (SEM), energiově disperzní spektroskopií (EDS), optickou mikroskopií (OM) a simultánní termickou analýzou (STA). Na závěr byly testovány mechanické vlastnosti vzorků, jako je pevnost v tlaku, v ohybu a Youngův modul pružnosti. Tyto materiály by mohly být použity ve stavebním průmyslu jako ekologická náhrada portlandského cementu. Z navržených kompozitů měl nejlepší výsledky vzorek, u kterého byl písek nahrazen ze 100 % menší frakcí MgO-C (0-1 mm). Jeho pevnost v tlaku dosáhla 74,83 MPa a pevnost v ohybu 16,15 MPa.
|
|
10:00
|
Adam
Fiedler
|
M1
|
doc. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D.
|
Optimalizace přípravy REBCO targetů infiltrační metodou
|
detail
Optimalizace přípravy REBCO targetů infiltrační metodou
Pro naprašování tenkých vrstev vysokoteplotních supravodivých materiálů typu REBCO (RE = Y, Eu, Gd, …) se používají targety a granuláty. Targety připravené infiltrační metodou jsou vhodné díky lepší mikrostruktuře a homogenitě dispergace nesupravodivých fází. Další klíčový faktor, fázové složení targetů, byl optimalizován v systému GdBCO změnami teplotních profilů a tlaku lisování v rozmezí 6–65 MPa. Ke stanovení zastoupení supravodivé fáze Gd-123 v připravených targetech bylo použito XRD a vybrané vzorky byly detailněji charakterizovány pomocí XRF, OM a SEM-EDS. Na základě provedených analýz byl nalezen optimální teplotní profil zvyšující zastoupení fáze Gd-123 a potlačující podíl nesupravodivých fází. Zásadní vliv tlaku při lisování na fázové složení připravených targetů nebyl potvrzen, avšak lisovací tlak podmiňuje množství makroskopických defektů ve struktuře. Pro optimalizaci depozičních technik je tak k dispozici rychlá metoda přípravy supravodivých targetů s vylepšenými vlastnostmi.
|
|
10:15
|
Bc.
Petr
Kupka
|
M1
|
Ing. Jan Luxa, Ph.D.
|
Elektrochemická exfoliace WSe2 a separace na základě tloušťky exfoliovaných vrstev
|
detail
Elektrochemická exfoliace WSe2 a separace na základě tloušťky exfoliovaných vrstev
Exfoliace WSe2 v 0,1 M roztoku tetrabutylamoniumhexafluorofosfátu v dimethylformamidu. A následná separace získaných nanovloček pomocí centrifugace v dvoukrokovém hustotním gradientu sacharózy a polyethylenglykolu. Termodynamicky stálé rozhraní umožňuje jednoduché odebrání separovaných vloček a následné vymytí surfaktantu.
|
|
10:30
|
Bc.
Karin
Paurová
|
M2
|
doc. Ing. Kateřina Rubešová, Ph.D.
|
Studium záchytu nábojů v telluričitých sklech
|
detail
Studium záchytu nábojů v telluričitých sklech
Telluričitá skla jsou v posledních letech předmětem zájmu díky svým jedinečným optickým, fyzikálním a chemickým vlastnostem. Zároveň jsou technologicky zajímavá poměrně jednoduchou metodou přípravy – přímou syntézou při teplotách do 1000 °C. Díky těmto vlastnostem jsou telluričitá skla atraktivní pro širokou škálu aplikací v optice a elektronice. Jejich optické vlastnosti jsou značně ovlivněny nečistotami a centry záchytu nábojů. V rámci této práce byly práškové vzorky telluričitých skel o složení TeO2:ZnO ≅ 60:40 a TeO2:ZnO:BaO ≅ 60:20:20 ozářeny rentgenovým zářením. Pomocí metody elektronové paramagnetické rezonanční spektroskopie byla studována přirozeně se vyskytující i zářením indukovaná centra záchytu nábojů a byla hodnocena jejich časová a teplotní stabilita. Tato měření byla korelována s fotoluminiscencí, radioluminiscencí a termoluminiscencí. Luminiscenční vlastnosti skel byly přítomnými centry záchytu náboje zlepšeny u vzorku o složení TeO2:ZnO ≅ 60:40 a naopak negativně ovlivněny u vzorku o složení TeO2:ZnO:BaO ≅ 60:20:20. Na základě tohoto protichůdného efektu byl studován a navržen vliv oxidu barnatého ve složení na centra záchytu nábojů a jejich následnou roli v optických vlastnostech telluričitých skel.
|
|
10:45
|
Bc.
Kateřina
Sinevičová
|
M2
|
Ing. Štěpán Huber, Ph.D.
|
ZnO tetrapody a jejich aplikace
|
detail
ZnO tetrapody a jejich aplikace
Nanostruktury tvořené oxidy kovů jsou v současnosti studovány pro své výjimečné strukturní, elektrické a piezoelektrické vlastnosti, díky nimž se mohou uplatnit v mnoha oblastech nanotechnologií. Významnými zástupci této skupiny materiálů jsou mikrostruktury a nanostruktury oxidu zinečnatého. Tetrapodický oxid zinečnatý lze z práškové podoby převést do kompaktní formy o požadovaném tvaru a porozitě, která se může libovolně pohybovat v rozmezí mezi 50 a 98 %. Tuto porézní strukturu pak lze mimo jiné využít jako obětovanou šablonu pro přípravu nanostruktur z dalších materiálů. Nanesením vrstvy kovového materiálu by potenciálně mohla vznikat porézní kovová struktura o velké ploše s uplatněním v elektrochemii a elektronice. Tato práce je zaměřena na bezproudé pokovení ZnO tetrapodických tablet o různých porozitách niklem a stříbrem a studium vlastností vzniklých struktur pomocí metod SEM a EDX.
|
