|
---
|
Bc.
Martin
Králík
|
M1
|
Ing. Tereza Školáková, Ph.D.
|
Formulace a in vitro charakterizace liquisolid systémů
|
detail
Formulace a in vitro charakterizace liquisolid systémů
Cílem práce byla formulace liquisolid systémů (LSS) a jejich následné zhodnocení. Liquisolid systémy neboli systémy kapalina v pevné fázi jsou lékovou formulací zlepšující biodostupnost léčivé látky. K přípravě LSS byl použit indomethacin jako modelová léčivá látka, Neusilin® US2, FujiSil® a Avicel® PH-101 byly použity jako nosiče, Aerosil® 200 a Syloid® Al-1 FP byly použity jako obalovací materiály a PEG 200, PEG 400 a Tween® 80 byly použity jako rozpouštědla. Připravené LSS byly tabletovány při různém lisovacím zatížení a poté byla proměřena radiální pevnost jejich tablet. Nejvyšší hodnoty radiální pevnosti vykazovaly tablety připravené ze směsi indomethacin, Neusilin® US 2, Syloid® Al-1 FP a PEG 200. Dále byly tablety z LSS podrobeny disoluční zkoušce (USP 2). Bylo zjištěno, že dané LSS jsou na základě disolučních křivek potenciálně vhodné k prodlouženému uvolňování. Dále bylo zjištěno, že LSS obsahující Avicel® PH-101 mají menší schopnost zadržet použitá rozpouštědla než systémy, které jako nosič obsahují Neusilin® US2 či FujiSil®. LSS obsahující Neusilin® US2 vykazovaly vyšší nebo srovnatelnou rychlost uvolňování API jako LSS obsahující FujiSil®.
|
|
---
|
Bc.
Anna
Křížová
|
M1
|
doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D.
|
Příprava molekulárně otištěných polymerů s využitím thymolu jako templátu
|
detail
Příprava molekulárně otištěných polymerů s využitím thymolu jako templátu
Molekulárně otištěné polymery (MIPy) jsou polymerní materiály při jejichž syntéze je do vznikající struktury otištěna cílová (templátová) molekula, která po sobě zanechá v polymerní matrici komplementární kavity. MIPy je možné využít pro analytické metody jako jsou chromatografická separace, či extrakce na pevné fázi, další jejich významnou aplikací je cílený transport léčiv a mohou být taktéž použity jako rozpoznávací prvek pro elektrochemické biosenzory. Tato práce se zabývala syntézou molekulárně otištěných polymerů blokovou polymerací s thymolem jako templátem, optimalizací extrakce (metoda – třepání, míchání, Soxhletova extrakce; rozpouštědlo – methanol, isopropylalkohol, diethylether) thymolu z připraveného polymeru a využitím připraveného polymeru jako stacionární fáze pro extrakci na pevné fázi (SPE). Z testovaných extrakčních metod dosáhla nejlepších výsledků extrakce v Soxhletově extraktoru při použití methanolu jako extrakčního činidla (výtěžek extrakce 60 % po 5 h). Byla potvrzena možnost využití připraveného molekulárně otištěného polymeru jako stacionární fáze pro SPE, přičemž minimální kapacita polymeru byla 20 mg thymolu/g MIPu. Zachycený thymol byl následně kvantitativně eluován jak methanolem, tak isopropylalkoholem.
|
|
---
|
Nikolas
Letzel
|
B2
|
Ing. Martin Veselý, Ph.D.
|
Minimalizace uvolňování hliníku z Raneyova niklového katalyzátoru do reakční směsi
|
detail
Minimalizace uvolňování hliníku z Raneyova niklového katalyzátoru do reakční směsi
Raneyův niklový katalyzátor je jedním z nejpoužívanějších hydrogenačních činidel. Při reakcích se z něho do reakční směsi uvolňuje hliník, který je nedílnou součástí při výrobě katalyzátoru, ale nežádoucí při jeho použití. V úvodní části této práce byla provedena série vyluhovacích experimentů, při nichž bylo sledováno množství uvolňovaného hliníku v závislosti na pH, teplotě a času. Při provedení 72hodinového experimentu s pH 13 a teplotou 35 °C bylo z Raneyova niklu vylouženo 30 % hliníku. Následně byla modelovými hydrogenacemi (glukózy a benzonitrilu) ověřena nesnížená aktivita takto vylouženého katalyzátoru a zároveň bylo dosaženo poklesu kontaminace produktu hliníkem až na desetinu oproti použití čerstvého katalyzátoru. Koncentrace hliníku byly stanovovány pomocí atomové absorpční spektrometrie a UV/VIS spektrofotometrie.
|
|
---
|
Martin
Kubelka
|
B3
|
doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat.
|
Vliv typu ceramidu na obnovu poškozené kožní bariéry
|
detail
Vliv typu ceramidu na obnovu poškozené kožní bariéry
Stratum corneum, nejvrchnější vrstva kůže, slouží jako klíčová bariéra proti toxinům z prostředí a dehydrataci. Jeho zdraví a funkčnost jsou úzce spojeny s přítomností sfingolipidů jménem ceramidy, které se zde přirozeně vyskytují a jsou esenciální pro tvorbu lipidové matrix, která je zodpovědná za bariérové schopnosti kůže. Pokles jejich koncentrace vede k oslabení kožní bariéry, což může způsobit různá onemocnění kůže, jako je ekzém nebo psoriáza.
V současné době se pro řešení tohoto problému používají léčiva na bázi kortikosteroidů, které ale mají mnoho vedlejších účinku a mohou na ně vznikat alergické reakce. Naproti tomu regenerace pokožky přímou aplikací chybějících ceramidů se jeví jako kvalitní alternativa.
Naše vědecká skupina prokázala pozitivní účinky lipozomální formulace obsahující dva typy ceramidů – C3 a C6, na regeneraci pokožky. Dosud ale nebyla popsána účinnost samotného C3 a C6.
Cílem mé práce bylo popsat rozdíl mezi cerosomy obsahující pouze zmíněný C3 či C6, které byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu a vysokotlakou homogenizací. Cerosomy byly charakterizovány pomocí dynamického rozptylu světla, čímž byla stanovena jejich velikost a povrchový náboj. Efekt na obnovu bariérových schopností kůže byl ověřen v rámci ex vivo studií na prasečí kůži.
|
|
---
|
Ludmila
Kolářová
|
B3
|
doc. Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D.
|
Příprava citronellyl acetátu transesterifikací
|
detail
Příprava citronellyl acetátu transesterifikací
Citronellol a citronellyl-acetát patří mezi přírodní látky, konkrétně mezi kyslíkaté deriváty monoterpenů. Jsou to sekundární metabolity rostlin, které slouží především jako atraktanty nebo repelenty. Díky své vůni mohou lákat opylovače nebo naopak odpuzovat škůdce. Obě látky se využívají jako vonné látky v kosmetice a mohou být také součástí parfémových kompozic nebo aromat v potravinách. (R)-citronellol má citrónovou vůni a citronellyl-acetát voní jako růže. Tato práce je zaměřená na přípravu citronellyl-acetátu kysele katalyzovanou transesterifikací citronellolu. V první části práce byl zkoumán vliv katalyzátoru na průběh reakce. Na studium tohoto vlivu byl použit jako transesterifikační činidlo ethyl-acetát. Z pěti testovaných katalyzátorů se jako nejlepší ukázala kyselina p-toluensulfonová (PTSA). Po dvou hodinách při použití 12 mol. % PTSA byla konverze citronellolu 76 % se selektivitou 95 % pro citronellyl-acetát. PTSA byla dále použita jako katalyzátor ve všech následujících reakcích. Další část práce se týkala vlivu množství katalyzátoru s použitím ethyl-acetátu jako transesterifikačního činidla. Práce má potenciál pro využití mimo jiné i proto, že je v souladu s principy zelené chemie. Produkt vzniká poměrně rychle a s vysokou selektivitou i při nízké teplotě.
|
|
---
|
Lucia
Gabošová
|
B3
|
Ing. Maria Kotova, Ph.D.
|
Príprava linalyl-acetátu.
|
detail
Príprava linalyl-acetátu.
Linalool (3,7-dimethyl-1,6-oktadien-3-ol) je terciárny alkohol vyskytujúci sa vo forme dvoch enantiomérov, ktoré sa líšia svojimi fyzikálnymi vlastnosťami. Linalool a jeho ester linalyl-acetát sa vďaka vonným vlastnostiam používajú v kozmetike a drogérií ako vonná prísada. Štúdiami bola preukázaná taktiež rôznorodá biologická aktivita linalyl-acetátu. Kvôli stérickému bráneniu hydroxylovej skupiny je príprava linalyl-acetátu technologicky náročná a spravidla poskytuje malé výťažky.
Cieľom tejto práce je príprava linalyl-acetátu kyslo katalyzovanou acetyláciou linaloolu pomocou anhydridu kyseliny octovej (obr. 1) a optimalizácia reakčných podmienok. Ako katalyzátory boli použité Lewisove kyseliny, napríklad BiBr3, Sc(OTf)3 a Zn(OTf)2 (OTf = CF3SO3-). V tejto práci bol sledovaný vplyv druhu katalyzátora a pomeru reaktantov na konverziu linaloolu a selektivitu tvorby linalyl-acetátu.
![]()
|
|
---
|
Bc.
Lucie
Kočová
|
M1
|
doc. Mgr. Jarmila Zbytovská, Dr. rer. nat.
|
Příprava a charakterizace polymerních nanočástic s dexamethasonem
|
Vyžaduje anotaci
|
|
---
|
Bc.
Jitka
Malínská
|
M1
|
Ing. Iva Paterová, Ph.D.
|
Hydrogenace dehydrosantalinolu na Ru katalyzátoru
|
detail
Hydrogenace dehydrosantalinolu na Ru katalyzátoru
2-Methyl-4-(2,2,3-trimethyl-3-cyclopenten-1-yl)-1-butanol známý pod komerčním názvem Brahmanol je alkohol s širokým využitím v parfumářském a potravinářském průmyslu. Cílem této práce byla příprava výchozích látek a následná optimalizace přípravy Brahmanolu. Syntéza začíná izomerací α-pinenoxidu a vzniklý kamfolenický aldehyd je následně kondenzován s propanalem za vzniku dehydrosantalinolu. Ten je následně hydrogenován v autoklávu s využitím Ru katalyzátorů. Byl studován vliv různých rozpouštědel, Ru katalyzátorů, reakční teploty a tlaku vodíku na průběh reakce. Optimalizací reakčních podmínek bylo při hydrogenaci dosaženo 100% konverze a 80% selektivity k Brahmanolu.
|
