Studentská vědecká konference

Typickou mobilní metodou, která se v dnešní době používá k analýze psychoaktivních látek, je plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrí (GC-MS). Jedná se o metodu robustní, ale destruktivní. Pro nedestruktivní a rychlou analýzu v terénu bez potřeby úpravy vzorku by mohla být přínosná spektroskopie blízké infračervené oblasti (NIR). Cílem mé práce je ověřit schopnosti NIR, identifikovat a kvantifikovat vzorky kokainu a případně přispět svými měřeními ke zpřesnění stávajícího modelu, který k identifikaci a kvantifikaci přístroj používá. Změřila jsem sérii dvousložkových směsí připravených v laboratoři na dvou přístrojích MicroNIR OnSite-W. Každé měření jsem provedla desetkrát. Následně jsem proměřila sadu pouličních vzorků a kvantifikovala jsem množství kokainu v těchto vzorcích. Výsledky mé dosavadní práce naznačují, že NIR by mohl být použit v terénu pro kvalitativní a předběžnou kvantitativní analýzu kokainu. Pro potvrzení této hypotézy budu srovnávat kvantitu kokainu získanou pomocí NIR s doplňkovou analýzou. Výsledky měření mohou sloužit k upřesnění stávajících modelů, kterých přístroj MicroNIR OnSite-W využívá, což dále povede ke zpřesnění analýz.

Nejznámějšími druhy z rodu Amanita jsou muchomůrky červená (A. muscaria) a tygrovaná (A. pantherina). Jejich historie užívání sahá až do dávných dob, kdy byly užívány pro své psychotropní účinky. Muchomůrku červenou pozná každý díky jejímu červenému zbarvení a často ji lze zahlédnout v animovaných pohádkách, kde představuje pomyslné nebezpečí. I když se jedná o jedovatou houbu, která může představovat hrozbu, tak je zdrojem mnoha sloučenin, které by mohly v budoucnu mít potenciál k využití v medicínské oblasti. Hlavní obsahové látky v houbě, které zapříčiňují psychotropní efekty, jsou kyselina ibotenová a muscimol, který je produktem dekarboxylace kyseliny ibotenové. Cílem mé práce je kvantifikovat vybrané sekundární metabolity ve vzorcích hub metodou HPLC-MS. Budu se věnovat zejména stanovení muskarinu, muscimolu a kyseliny ibotenové. Kromě vývoje vhodné HPLC-MS metody se zabývám vývojem postupu vhodného pro extrakci analytů z hub, optimalizaci a validaci metody. Výsledné zastoupení analytů v jednotlivých druzích z různých koutů České republiky budou v budoucnu porovnány mezi sebou a budou diskutovány možné vlivy ovlivňující složení zkoumaných alkaloidů v jednotlivých houbách.  

Pooperační delirium představuje závažný stav, který může ovlivnit zotavení pacientů, může zanechat trvalé následky a v nejhorším případě skončit i úmrtím pacienta. Je charakterizován zmateností, narušeným vědomím, mohou se objevit i halucinace a často se vyskytuje po rozsáhlých chirurgických zákrocích, především u starších pacientů. Je spojeno s narušením metabolismu tryptofanu. Práce se zabývá analýzou serotoninu, N,N-dimethyltryptaminu (DMT) a 5-hydroxy-N,N-dimethyltryptaminu (bufotenin) v moči pacientů po operaci srdce trpících pooperačním deliriem pomocí HPLC-MS. Analýza těchto tryptaminů nabízí potenciál pro identifikaci biochemických markerů spojených s deliriem, což by mohlo vést k lepší diagnostice, prevenci a léčbě. Tím by se zásadně mohla zlepšit kvalita péče o pacienty trpící tímto stavem. Tato práce poskytuje nové informace o možných biochemických souvislostech s pooperačním deliriem a může položit základy pro vývoj nových léčebných postupů či preventivních opatření.  

Rod Exobasidium (Exobasidiales, Ustilaginomycotina, Basidiomycota) zahrnuje 50 druhů, které jsou rozšířeny po celém světě a jsou důležitými rostlinnými patogenními houbami, které se vyskytují jako parazité na dřevinách, jako jsou Ericaceae, Theaceae a Lauraceae. Některé druhy rodu Exobasidium mohou snižovat produkci a kvalitu úrody čaje. Naprostá většina druhů není známa z axenické kultury a dosud nebyly publikovány žádné údaje o jejich sekundárních metabolitech (SM). Dosavadní studium na kmenu Exobasidium sp., že tyto houby produkují pigmenty patřící mezi naftochinony. Naftochinony jsou látky s řadou účinků, jako jsou antimikrobní, antifungální, antivirální, antiparazitální, či protinádorové. Zajímavou otázkou je zapojení těchto látek do patogeneze. Cílem práce je 1) poznání metabolické diverzity SM produkovaných rodem Exobasidium (cca 5 druhů), 2) hledání stimulantů produkce SM u rodu Exobasidium, 3) zjištění biotechnologického a farmakologického potenciálu získaných SM. Práce bude zahrnovat kultivaci mikrobiálních kmenů a izolaci, purifikaci a identifikaci sek. metabolitů (HPLC, MS, NMR, Rentgenová krystalografie) a studium biologických aktivit (antibakteriální, antifungální, antiparazitální, nematocidní, protinádorová a fytototoxická).

Cílem práce je vyvinout LC-MS metodu pro stanovení ketaminu, norketaminu a midazolamu v lidském séru. Metoda bude aplikována na vzorky séra pacientů s farmakorezistentní depresí, účastnících se klinické studie PSIKET na Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Studie se zaměřuje především na rychle nastupující antidepresivní efekt psilocybinu. Ketamin je disociativní anestetikum s již známým antidepresivním účinkem a ve studii slouží jako kontrolní látka. Midazolam je v ní používán jako aktivní placebo, tedy látka psychoaktivní, ale bez antidepresivního účinku. V mé práci byla pozornost věnována vývoji a validaci LC-MS metody. Optimalizace separace zahrnovala použití různých kolon, složení mobilní fáze a jejího gradientu. Dále byla provedena optimalizace parametrů iontového zdroje hmotnostního spektrometru. Poté následoval vývoj a optimalizace extrakčního postupu – precipitace proteinů organickými rozpouštědly a také různé varianty extrakce vysolováním (SALLE). Precipitace 0,1% kyselinou mravenčí v acetonitrilu poskytovala nejlepší výtěžnost a nejnižší matricový efekt, a byla tedy vybrána jako finální postup. Vyvinutá metoda byla validována podle směrnice ICH M10 Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Kozinec blanitý (Astragalus mongholicus) je víceletá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae), používaná po tisíce let zejména v čínské tradiční medicíně. Za jeho široké spektrum blahodárných účinků jsou zodpovědné hlavně biologicky aktivní látky obsažené v kořenu rostliny, který se po zpracování prodává jako doplněk stravy. Jedná se o adaptogenní rostlinu napomáhající organismu přizpůsobit se na psychickou i fyzickou zátěž.  Současné vědecké výzkumy ukazují, že cykloastragenol obsažený v kozinci je schopný zvyšovat aktivitu telomeráz, které prodlužují telomery, snižují degradaci DNA a tím tak teoreticky zpomalují stárnutí. V mé práci se věnuji stanovení vybraných bioaktivních látek kozince blanitého v potravinových doplňcích pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS/MS). Zaměřila jsem se na skupinu polyfenolických látek, včetně flavonoidů a fenolických kyselin. Dále jsem se věnovala steroidním látkám, pro stanovení některých z nich bylo nutné kvůli nedostatečné ionizaci v iontovém zdroji provést derivatizační reakci. Mým dalším cílem je vyvinutí a optimalizace metody pro stanovení cykloastragenolu a astragalosidů.